• oheň, -hně m. přírodní úkaz projevující se plamenem a provázený vývojem tepla a světla. Jevíšek mlčky šel rozdělat oheň, aby uvařil hostem kávu. K. Čap. Zažehneme si oheň. Jir. Oheň ve velkých kamnech praskal. Jir. Prudký oheň brzy dohoří náhlé vzplanutí citu brzy pomine. Šmil. Slabounký, zeleným sklem tlumený plamínek svatého ohně věčného světla v kostele. A. Mrš. Vyňal cigaretu z tobolky a žádal mne zdvořile o oheň. Zey. [Floryš] se přesvědčil o dobrém ohni smotku třikrát dlouhým dýmem. Čap. Ch. [Otcové] všecky jeho [Husovy] spisy k ohni odsoudili k spálení. Pal. Přijde [jinověrec] do věčného ohně. Šmil. Ustál. sp. To už byla hra s ohněm nebezpečně počínání. Kun. [Politické články] dštily oheň a síru na rakouské vlády prudce je napadaly. Schein. Chrlil oheň na lenochy. Laich. Čím více se Veruna vyvyšovala, Tekla jako schválně dělala pravý opak. Byly na sebe jak oheň a voda nesnesly se. Herb. Mladší soused kterýsi, slyše tu rozprávku, přidal také k ohni své polínko přispěl svým podílem. Herb. Já vím, že na dvou stoličkách sedáš, dvě želízka v ohni držíš počítáš se dvěma možnostmi. Baar. Leontyna má dvě cihličky v ohni, on [Artur] pak je cihličkou druhou, cihličkou z nouze. Herrm. Ubozí dělníci, vytahejte za mne z ohně kaštany vykonejte za mne něco nepříjemného. Staš. Noha otékala a pálila jako oheň. Ehrenb. Byl muž mladý a po tom pěkném hadím plemeni, po ženských, jak oheň náruživý. Šmil. Ó, já býval do tance jako oheň. Rais. Máme příklady, že by děti byly pro své nešťastné rodiče skočily do ohně. Šmil. On nás od malička tak přísně ved. Přísně! Tyransky; jako ohně jsme se ho báli. Jir. Hist. řecký oheň zápalná hmota neznámého složení vrhaná do obléhaných měst n. proti lodím. Fys. Eliášův oheň Eliášovo světlo, tichý výboj atmosférické elektřiny projevující se světélkováním na stěžních n. věžích n. na prstech zdvižené ruky. D požár. Každé město pamatuje několik ohňů, jimiž popelem lehlo. Něm. Jsem pojištěn proti úrazu, vloupání, ohni i krupobití. Vach. [Cimbura] vody navážil pro případ božího ohně. Baar. Ustál. sp. Kdyby se nebyli [Čeští bratří] mečem a ohněm násilně potlačovali, tož by snad teď nebylo rozdílu mezi lidmi. Svět. Syn se střehl, dotknouti se ožehavého problému, věda dobře, že v ten ráz by byl oheň na střeše byla by mrzutost. Vrba. Kvašení nespokojeného lidu zvýšeno, a z „Čamrdy“ v mlýně Ouporových přiléván olej do ohně plnými proudy věc byla zhoršována. Lier. D palba ze střelných zbraní, střelba. Bližší [zajíci] zůstali v ohni, rychlejší přeběhli silnici a upalovali k Loučkám. A. Mrš. Teprve když se [Turci] do údolí nahrnuli, spustili jsme oheň. Hol. Žoldácký dav hromovým ohněm vítá útočníky divé. Krás. Spatřili celé spousty chat, které byly smeteny dělostřeleckým ohněm. Maj. Celé oddělení přišlo do dvojího ohně. Kartáče drobily řady útočníků ze zápětí, zpředu sršely koule. Pfleg. Přen. Myslím, že se při tomhle útoku dostaneme mezi dva ohně. Čap. Ch. Hajný viděl, že ocítá se mezi dvěma ohni. Šmil. Pepička by se octla v křížovém ohni pohledů. Herrm. Když atlasem oděná nožka vkročí do „chrámu Terpsichory“, nastává těžká zkouška v křížovém ohni závistivých a obdivujících zraků kritiky. Lier. Mysl. hromadný výstřel do hejna kachen, hus a pod. D bitva, bitevní vřava. Ustanovil k tomu [útoku] pět praporů, které ještě nebyly v ohni. Jir. Po celý ten výslech bylo Šerttlovi k smrti úzko, asi tak jako nováčkovi, který se octne poprvé v ohni. Čap. Ch. Jeníkův prapor stál v širém poli, když mu dán rozkaz, aby nastoupil do ohně. Jir. Přen. Tomáš musel chtě nechtě do ohně. Ani nepozoroval, že mluví nesmysl za nesmyslem a že vědomě hromadí lež na lež. Mah. D pocit horka v těle, horkost, horečka. Doktora rozrazil oheň, že pot na čele vyvstal. Šmil. Zachvěla se — tělem jí projel žhavý, libý oheň. Jir. Hlavu měl jeden oheň. Šmil. Jednoho dne nalezla ji bába s pěstěmi zaťatými, sálající ohněm. Kun. D lesk, světlo, obyč. zvlášť jasné. Erasistrate, temný oheň těch nyvých, vlahých očí plá v zracích mého syna. Zey. Oči mu vzplanuly neobyčejně živým ohněm. Just. Oči její vzplanuly temným ohněm nenávisti. Zey. Brvy stařeniny se hněvivě stáhly, a oči zasvítily slabým ohněm. R. Svob. Vyprazdňoval sklenici za sklenicí. Tváře i krk mu zrudly, oči se blyštěly podivným ohněm. Jir. Obrazy Panny Marie zářily ohněm diamantů. Lum. Rovné plochy výbrusů dávají drahokamům zvláštní oheň. Lid. nov. Plnou nádherou jarních svých ohňů obklopilo [slunce] i bílou hlavu kněze i monstranci. Mrš. D rudé zabarvení. Všude bylo jasno — východ stál v plném ohni. Rais. Setmívalo se už v stromoví, ale nebe bylo ještě v samém ohni. Svět. [Potok] zardíval se ohněm červánků. Jir. Skalnaté jejich [mraků] vrchy rděly se v ohni východu. V. Mrš. Boj mu [rytíři] líce krásným ohněm zbarvil. Tyl. Jak na ni někdo promluvil, hned měla oheň v tváři! Čap. Hle rudý kaštan v jednom ohni stojí! Vrch. D chorobné zanícení s pocitem palčivosti. Oči měly [zoufalé ženy] v oheň rozplakány. Ner. Chtělo se mi plakat, ale nenašla jsem jediné slzy. V očích byl jen oheň a mozek můj byl tupý. Zey. Byl do poslední nitky spocený a oči měl jeden oheň. Šmil. D vlastnost toho, co způsobuje člověku pocit tepla, žáru. Prýštíť se z něho [vinného keře kavkazského] rok od roku vláha, jež závodí v ohni a síle s vinnými moky nejkřesťanštější Hispanie. Čech. [Miškovecké víno] je lehčí, nemá ten oheň. Něm. Jsem zvyklý vína oheň pít. Ner. Zdálo se, že se chtějí rozehřáti v blízkosti tekutého ohně, ve sklepě uzavřeného. Hol. Víc jak on [dělník] snad nikdo nebyl hbitý; záští půl, půl živým ohněm zpitý alkoholem. Heyd. D nadšení, živost, zápal, temperament, horoucnost, zanícení, rozčilení. Srdcím suggeroval [farář] ten oheň svatý, kterým jeho srdce plálo. Baar. [Kritik] mé básně strhal, vytýkaje „touhám“ mým, že jsou bez původnosti, ohně a citu pravdivého. Svět. Jiřina mluvila s ohněm o věci, kterou se dávno zabývala. Čap. Ch. Čím víc mluvil, tím víc přicházel do ohně, až konečně se rozkřičel, že nikoho nepustil k slovu. Prav. Borovec zaplál ohněm řečnickým. Šmil. Zapomeňte, užil-li jsem v ohni slov, která se vás snad dotkla. Vach. Co do hocha, když není v něm ohně? Něm. Kůň je nedávno koupen, předešlý majitel ho špatně krmil, není z ovsa, ale má oheň. Staš. Snad nemyslíš, že se tu na vsi budu s tebou prát? I hleďme ho, vdovce, co má najednou ohně. Rais. Stará Koutecká byla všecka v ohni. Syn ani nevěsta se jí nevraceli. Rais. D těžká zkouška, utrpení, nesnadná situace vůbec. Mladí v ohni zkušebním zlepšují ideje starých. Maj. Musí [člověk] také v ohni zkušenosti vytříbiti ducha svého. Šmil. Neprošel ještě ohněm všech zkoušek. Baar. Nyní cítím, že jsem musil projíti ohněm tříbícím, než jsem se dostal na břeh úplného poznání úlohy vykázané. Pfleg. [Organisace] je ve všech továrnách na válečný materiál podstatně odlišná od podniků žijících v ohni soutěže. Přít. D Lid. rudé skvrny, obyč. ve tváři, v podstatě rozšíření a rozmnožení cev. Dědeček si teprve teď té Barušky všímá, to že má v tváři „oheň“. Jah. Měla-li pravou tvář spálenou „živým ohněm“‚ byla to moje bába. Mah. Když tak řečený „oheň pekelný“ vrhl se mu na palec u nohy, nepřátelé jeho mnozí plésali nad tím jako nad boží pomstou. Pal. D Dial. živého ohně květy sírový květ. Kvítko žluté jako živého ohňa kvet. Něm.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 2003 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 2003