• oko, -a n. (pl. o tělesném ústrojí, velmi zř. jindy, oči, -í, -ím, -ích, -ima; jinak oka, ok atd.) sídlo zraku, orgán zrakový. Domovnice byla na jedno oko slepá. R. Svob. Bylo ji [hvězdu] pouhým okem velmi patrně pozorovati. Lum. Pozvedl oči ke stropu a počítal polohlasně. Šim. Sklopila oči, neodpovídala. Šmil. Mužské oči se po ní točily. Šmil. Na tisíce očí hledělo zvědavě za nimi. Šmil. Před očima se jí dělaly mžitky. Šmil. [Králíci] s červenýma očima. Čech. [Dívka] očima mrskla na stranu. Merh. Se zalíbením hodil okem po Mrštinovi. Šmil. Zabodl se očima do tváře té druhé [dívky]. Merh. Oko harfenistovo pátravě pohlíželo na mne oči, zrak. Ner. Jen oko jeho plálo výmluvné. Vrch. Ty máš mladší oko, podívej se. Šmil. Toto oko ve tříhranu s paprsky vyobrazuje Boha. Oko Boží. J. V. Svob. Ustál. sp. Jak tu stála v mladistvém zjevu, mohla matka oči na ní nechat. Podl. [Spánek] brzy zaklížil unaveným turistům oči. Šmil. Náciček se cpal, až mu oči vylézaly z důlkův. Šim. Hrdlo sípá, v sloup mu stojí oči. Heyd. Madlenka se naň trochu podivně plným okem podívala. Šmil. Zřel [Terminus] tupým okem klidně k reji všemu [bohů na Olympu] tupě. Vrch. Pokynul okem hajnému, aby mu čerstvé vody navážil. Šmil. Lidé proklínali toho [zločince]‚ že zaslouží smrt, že mu lotrovství z očí kouká je jasně zřejmé. Něm. Její úsměv byl andělský, ale z očí koukal satanáš. Švan. Zloděj stál zkroušeně před abbém, jenž vlídného oka s něho nespustil díval se na něho vlídně. Šmil. Odhodlal se, že půjde, kam ho oči povedou. Paleč. Oči chtěly, kapsa však nemohla. Jir. Jak před divem stojíš, na vrchu hlavy oči máš [před mlátičkou] divíš se. Vrch. Vyvalila oči za starcem. Šmil. Uvědom si to všecko náležitě, milý čtenáři, a budeš pak teprve udiveně kulit oči nad našimi veřejnými mravy. Šal. To by byl otvíral teprve oči Karásek! Šal. Hladoví otrhánci čumějící, oči na šťopkách, na pekaře, pekoucího chléb. Šal. Na své oči viděl, jak mocna je láska Verunčina očitě, jasně. Šmil. Rád sám o všem na vlastní oči se přesvědčil a proto hojně cestoval. Vrch. Usedám [v kavárně]‚ a tu mi padne do oka neobyčejná postava muže u vedlejšího stolu všimnu si. Hol. Padla mu do oka — no, ona je holka k světu zalíbila se mu. Šim. Barva listovních známek má býti nápadná, do očí bijící. Čas. Ráz prvního typu arciť bije do očí. Durd. Teprve nynějšího cara píchá do očí i pouhý stín demokratického zřízení. Čas. Tato červeň [záclon] zařezala se mu do očí. Merh. Ten krásný obraz síly a zdraví svěže se vtlačil do Filousových očí. Merh. Uzřel průvod, jenž mu živě na oči uváděl, co o dvorních slavnostech čítal. Jir. Nemohu přece míti oči všude. Šrám. Můj bože, kam jsem dala oči! Vždyť jsem vás měla při každém dechnutí na mysli. Šmil. Paní správcová nebyla jí [babičce] pěkna v očích, proto, že se nesla výše než narostla. Něm. Padni oko nebo zub, já od tebe neupustím za žádných okolností. Šmil. Spím jen na jedno oko. Šal. [Hafani] se položí někde do stínu měsíčního světla a spíce na půl oka občas ze sna zavyjí. Nov. Můžete pokojně na obě oči spáti, s Verunkou mluvil váš Jakub naposledy. Šmil. Mrština skoro oka nezamhouřil. Šmil. Vy potřebujete přítele, který by vám oči otevřel zjevil pravdu. Štěp. Ostatně, že to bylo poprvé — zavru oko prominu to. Kosm. Je tady krasavic, budou vás milovati, s očima zamhouřenýma hned si vás budou bráti bez rozmýšlení. Svob. Zavřu oči, aniž bych viděl moře zemru. Poláč. Než zavru k poslednímu spánku oči, to aspoň chtěl bych viděti. Vrch. Nebylo však to jen působení cizího štěstí, ale i jakési rozhorlení nad tím, že maji ženy oči zavázané nechápou. Svob. [Císař] neví, co stojí měsíčně regiment pěchoty, a nechá si od vévody bavorského sypati do očí prach a předkládati šílené účty. Dur. Při celé té komedii nešlo o nic jiného než o to, jak nasypat písek do očí širokým vrstvám. Šal. Mně bělmo na očích neuděláte mne neobelstíte. Šmil. Když bude pan správce černě koukat, zamažou se mu oči. Něm. „Zlatý voči!“ švihl Veselý do řehotu kamarádů. A to znamenalo: Zlaté oči, které to na papíře uvidí. Herrm. „Podívejte se [kuřátka] ještě jednou, ale oči do drápků!“ Tak si přispůsobil [chlapec] frási „vzít oči do hrsti“ dobře si prohlédnout. Hol. Vyčetli jsme si i nos mezi očima všechno. J. Kvap. Ostatek sjednal s ním kancléř ve své komoře mezi čtyřma očima důvěrně, v soukromí. Jir. Měsíček svítil jako rybí oko jasně. Ondrák. Jsem mu [dědečkovi] jako sůl v očích protivný. Podl. Mlýn podolský mele ve dne v noci; to práškovi je trnem v oči. Heyd. Nevím, že vám Josef takovým trnem v očích. Šmil. Divadlo jest jim trnem v oku a zrazují od návštěvy jeho. Hol. Opatrovali nemocnou jako oko v hlavě. Šmil. V jedné věci jako by jí [matce] byla z oka vypadla: co jednou si umínila, od toho živou mocí nepopustila. Šmil. „O tys mé pravé oko!“ zaradoval se Kolda opora. Ehrenb. Jsou [rabíni] oči zákona, které pronikají smysl všech tajů. Vrch. Po oku jen kradmo z okenečka zírá [dívka] tajně. Heyd. Smával jsem se tomu matce do očí, nedbaje, že ji popuzuju přímo. Podl. Sochař mu do očí tvrdil, že Deidias vykládal něco o volech. Švan. Mohl jste mi nyní říci tu hroznou věc z oka do oka, a já… já neučinila nic přímo. Šrám. Každá [žena] se staví do očí, jako by byla beránek, a zatím je drakem. Paleč. V krámě Žehurově vážilo se zřídka. Obyčejně useklo a hodilo se od oka. Šim. [Bohatec] jen pro oko a chloubu tolikero hostí sezvati dal odiv. Ehrenb. To všecko bylo už jen na oko, bez bývalé impulsivnosti na odiv. Klost. Nesmí se divit nikdo, že se na oko koříme, ale v srdci naše pány nenávidíme navenek. Něm. Arch. Ale potom panu Běšínovi na oko přivedu, jak lotrovsky mě nařkl! zřetelně. Stroup. Každý již na oko viděl, že nelze s ohavníkem takovým spolu bydliti zřejmě, jasně. Pal. Lid. v názvech některých rostlin. Oči zrovna tak tmavomodré jako „oči panenky Marie“ rozrazil. Svět. Vody opadly, pod olšemi zabělala se „buličí oka“ sasanky. Jir. Klovou jim [krkavci sedmi bratrům] oči, oči padají k zemi, vykvétají na „jizerských vršinách“ májovými oky narcissy. Tille. Lék. volské oko vrozené zvětšení oka ve všech jeho rozměrech zvýšením nitroočního tlaku, buphthalmus; kuří oko místní zbytnění rohové vrstvy kůže zprav. na prstech u nohy, kuželovitě vklíněně do měkčích vrstev kožních, clavus. Zool. paví oko rod motýlů z čeledi martináčů, Saturnia. Paví oko denní, babočka paví oko denní motýl z čeledi Nymphalidae, Vanessa. Oči račí dva oblé vápnité útvary v těle račím, rakůvky. Bot. vraní oko rod rostlin z čeledi liliovitých, Paris. Oman oko Kristovo rostlina z čeledi složnokvětých, Inula oculus Christi. Volské oko rod rostlin z čeledi složnokvětých, Buphthalmum. Min. kočičí oko vláknitá odrůda křemene, hedvábného lesku; oko sokolí modrozelená odrůda kočičího oka; oko tygří žlutá a hnědá odrůda kočičího oka; oko volské broušený labradorit. Kuch. volské oko sázené vejce, smažené v celosti. D pohled, výraz očí, pohlédnutí, hledění. Kouknu na ni [milou]‚ a oči udělá, jako když jí vnitřnosti trhají. Šrám. Dělá oči, jakoby se k tobě modlil, viď? Šrám. Ona [nevlastní dcera] nezasluhovala ode mne dobrého oka. Podl. Jdi mi s očí a nevřešti, nestydo! R. Svob. Sejde s očí, sejde s mysli. Přísl. Nepustil jsem ho s očí. Podl. Jeho zásadou bylo, míti personál stále na očích. Hlad. D při vyjadřování blízkosti, přítomnosti při něčem. Nerad se jí ukáže na očích, jen tak obchází a vzdychá. Šrám. Dal před mýma očima pacholky svými strhati šat s těla dívky. Jan. Vykonám před tvýma očima, k čemu jsem se tehdáž zavázala. Šmil. Chci se odebrati blíž ke dvoru královskému, abych byl na očích, kdyby král chtěl použíti služby mé Klác. Jak měl nyni s Parnassii jí na oči jíti? Šmil. D při vyjadřování názoru, úsudku, mínění o někom n. o něčem. Počal pohlížeti naň jinýma očima jinak viděti, chápati. Šrám. Dobře’s to provedl, máš u mne dobrý voko… já se ti vodsloužím. Poláč. Farář měl na učitele již dlouho černé oko nebyl mu nakloněn. Jir. Doufal, že nebudou míti na [jeho synka] Vašíka černé oko. Jir. Šimon byl v očích svého pána dobrý sluha. Dobr. Tím, že dostal telegram na svou adressu, ve vlastních očích stoupl. R. Svob. Obáváte se, abyste v její očích neklesla, až se doví, čím je Bohdana vašemu choti. Havlasa. D při vyjadřování zřetele, snahy, tužby. Už dávno jsem měl na vás oko — jen ten Strouhal neměl přijít dřív líbila jste se mi. Šim. Zasloužil bych holí, kdybych neměl především na očích její štěstí. Šmil. Člověk má mít oči taky pro něco jiného než pro ten žvanec. Rais. D klička, smyčka z tkaniny (při pletení, háčkování atd.), při hotovení sítí, sít a pod. Nejistými pohyby pletla [stařenka]‚ váhavě navazujíc oka svého pletení. R. Svob. Dělala švy, že byly na palec od sebe, pouštěla oka a pořád musela párati. Prav. Vyňal z krabice červenou stužku; ze stužky navázal malé oko. Ner. Při bulharských sedlech jsou místo třmenů provazová oka, do nichž se noha klade patou. Hol. [Rybář] obracel ducha jedině ke svým sítím, staraje se pouze, aby jejich oka nebyla potrhána. Lang. Někdo ji uhranul, a to je z toho. Katí oko měls jí udělati anebo na vodu naříkati a omýti ji lidový prostředek proti kouzlům. Třeb. Hledají s pílí neúnavnou, berou řešata „nejdrobnějších ok“. Ner. Oko u pobočnice kůže přišitá v podobě oka na konec pobočnice. D zvl. smyčka na chytání zvěře. [Myslivec] ukázal oka, ta že našel v trní. Jir. [Zajíc] se tam do oka chytil. Frost. Přen. Záviš [je] příliš výmluvný, než aby nedovedl se z oka vytočit. Hál. D pupen rostliny. Loňské pruty se odřezají u samé hlavy, jen několik ok se nechá na nové pruty. Něm. Ten brambor má mnoho ok. Neč. D okrouhlý otvor. Když budeš kupovat někdy sýra, vždycky jen ementálský, ten žlutý a s velikýma okama otvory, dírami. Herrm. Oko kladiva pro topůrko. Tech. okrouhlý otvor v táhle n. laně sloužící k zavěšení n. k spojení s dalšími součástkami. Stav. otvor ve stěně mostu k odlehčení mostovky a k zvětšení průtočného profilu. Mysl. otvor hlavně. Východ z brlohu zvěře. D vůbec něco podobného oku okrouhlým tvarem. Tys štětcem namaloval přeumělým motýla křídlo, v němž duhová oka se splítají. Vrch. Páv krásný, jak’s šla kol, se na tě díval, jak před bohyní ocas se sty ok ve křiku rozkládaje tebe ctíval. Vrch. Polévky, kde jen sem tam plovalo nějaké mastné oko okrouhlá kapka tuku. Šim. V lůně hor „mořské oko“ horské jezero tatranské. Vrch. Narazili tu [v šachtě] horníci na tak zvané mořské oko, podzemní vodní nádrž. Glaz. Bás. Hvězdy jasné! Vyť jste oči oblohy. Kul. Fialka modrým okem kmitla mechem. Vrch. Jejich [horských kvítků] vznešené oči jiskří se svou nesmazatelnou ozdobou. Dur. V té [stříšce] byl poklop a tudy se nabírala voda do sklenic nebo do džbánků na železném oku nebo háčku na konci tyče. Jir. Hosp. železný kruh na bidle žebřin, do něhož se prostrkuje vrchní konec líšně. Meteor. oko cyklonu malá oblast ve středu cyklonu, v níž je příznivé počasí. Typ. oko písmena část písmena, jež tvoří jeho tvar a při tisku se dotýká papíru. D tečka, bod na hrací kostce. Zatřepal kostkami a hodil všech osmnáct očí. Praž. pos. D jednotka (v kartách, v loterii). Prohrál o oko Us. Když nebylo výher, vypravovaly se alespoň životopisy těch, kteří by byli „o oko“ ambo udělali. Ner.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 5854 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 5854