• omluviti dok. (koho) požádati za prominutí pro někoho, kdo se dopustil něčeho nevhodného, neučinil něco náležitého a pod. Spoléhala na převora a těšila se, že ji u paní mistrové omluví. Ehrenb. Omluvila nejprv dceru svou, jež prý pro churavost se zúčastniti nemůže společnosti. Sab. Rád by byl se z čehosi omluvil. R. Svob. Pak mi nezbývá, než omluviti se pro svou prostořekost. Dyk. Zejtra se mu omluvíte za svou zapoměnlivost. Svět. Věk se omluvil, že vyrušuje. Jir. K společným modlitbám se shromáždili všickni; kdo nepřišel, povinen byl u hospodáře se omluviti. Prav. Před sebou se chtěla [Alena] omluvit a ukonejšit svoje výčitky. Zey. Scházela rodina hraběte. A nepřišel dosud nikdo ani s omluvením. Třeb. D (co) odůvodniti nějaký čin, požádati za jeho prominutí. Že teprve nyní přišel, omluvil tím, že nebyl doma, ale v Brodu. Jir. Ona své leknutí tak plynně omluvila jakousi nepatrnou příčinou, že se tomu sama podivila. Svět. Chceme vždycky nějak omluviti před sebou svou nedostatečnost. Dyk. Měl co dělati, aby jednání takové jen trochu omluvil. Prav. Byl by to snad nejlepší žák celé třídy, přes největší počet neomluvených hodin promeškané návštěvy školní jejichž zameškání nebylo omluveno. Čap. Ch. D (koho, co) nalézti důvody k prominutí někomu n. k vysvětlení něčeho nenáležitého, nalézti omluvu, výmluvu pro někoho n. něco, ospravedlniti. Nestačí-li síly mé, zajisté mne omluvíte. Šmil. Budete mne míti omluvenu, až odhalím oponu s pohnutky. Šmil. Změny, jichž jen z nutných příčin na tom díle uměleckém ne bez ostychu se dopustila, buďtež omluveny. Krás. Ty omluv, mistře, laskavě můj chvat. Vrch. Omluvení nikterak nezasluhuje špatná latina, kterou vydavatelé učitel a žák napsali své předmluvy. Ath. D státi se důvodem k prominutí něčeho. Potřeba rýmu omluvila konečně všecko. Vach. Litujeme, že ho [radu] čtenář poznal právě v okamžiku, kdežto se druhá stránka jeho povahy objevila, ačkoliv situace lehko jej může omluviti. Pfleg. D připomenouti, vyčísti. Každou zlatku, již mi dal [otec]‚ desetkrát omluvil. Šmil. Beneška je na něj tak hodná, nic neomluvila a ještě ho pozvala, aby si jen přišel. Jir. Že ten tatínek vždy tak vše omluví. Herrm. D (co) pohovořiti o něčem, prodiskutovati něco, přeříkati. Staré thema, omluvené a přemluvené už dost a dost a mnohým proto již hnusné. Ner. Za těch pár dní má herec namemorovat roli, má si text „omluvit“, aby se mu lehko říkal. K. Čap. D Arch. pomluviti. Nepřátelé omluvili mne a křivě obžalovali. Klicp. Já je [mládenečky] znám a nemám za to, že by nevinně ve zlém omluveni byli. Win.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 177 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 177