• omyl, -u m. učinění něčeho nesprávného, nesprávný názor, nesprávný soud, zmýlení, mýlka a pod. O středověku panují vůbec předsudky a omyly. Zey. Tak byl jeneralissimus v omylu o spolehlivosti svých jenerálů. Pek. To jste na omylu, mistře. Šmil. D nedopatření. Jsme rády, že jste si přišel sám pro své šperky, které jste tu omylem nechal. Staš. Jen jednou jsem omylem obula paniny střevíce a milostpaní mě hned podezřívala, že jsem zlodějka. Kosm.