• opěra, -y f. opěradlo. [Herec] ťukal dvěma vařečkami do opěry židle, napodobě tikání hodin. Stank. D opora. Hlava přikladla se ku žlabu, jakoby měla potřebí nenadálé opěry. Šlej. Opěrou mám [Mohamed] býti milionům. Mach. Stav. krajní podpora nosných konstrukcí na rozdíl od podpor středních pilířů (sloupů). Voj. ramenní opěra u lehkého kulometu.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 58 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 58