• oponent, -a m. oponující, odporující člověk, protivník. Mezi opponenty Husovými jmenuje [svědek] také doktora Vlka. Pal. Řeči mladočeských opponentů čteny byly v celé Evropě. Hol. V památné schůzi nalezl tolik oponentů, že posléze rozhněván odešel. Vrba. Jiné rysy, zejména sklon k samovládě, odhalili jeho oponenti. Slav.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 55 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 55