• ostudný adj. k ostuda; působící ostudu, hanebný, neslušný. [Tu] se na něho provalila ostudná aféra. Žipek. Každá [dívka] jich [chyb] měla na kopy, nebylo ostudnější sloty nad tu nebo onu. Prav. I ty ostudo ostudná. Jir. Píší ostudné pamflety. Mach. Chodili [podnapilí mladíci] po světnici hulákajíce ostudné, chasovské písně neslušně. Kosm. D Dial. nepříjemný, mrzutý. Jest to asi ostudná věc, ponejprv jíti prosit kmotrů. Kosm. Byl tenkráte smutný, ostudný čas (o ošklivém počasí). Kosm.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 78 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 78