• ou citosl. vybízející potah k zastavení. „Ou!“ zkřikla stará na koně, zastavila. Tyl. „Ou!“ zvolal dědeček a trhl opratí. Rais. Náhle žebřinovec řinčeti přestal a mocným hlasem pronesené oú — pr se rozlehlo vzduchem. Kos. D zadržující někoho, odporující někomu. „Ou! ou! stůjte!“ chopil se Bárta cikána. Mácha. Ou, pane! K tomu věru nemám chuť. Hál. A ty bys taky brala z cizího? Ou, to pusť z hlavy! Klost. D vyjadřující silnou bolest. Raněný sténá v nosítkách: Ou ou ou, dorazte mne! Ou ou ou! K. Čap. Vyklouzlo mu ze rtů bolestné „Ou!“ Čech. D vyjadřující vůbec silné vzrušení. Člověče, to ti máš kořist, ou, ou! Ani jedna loď neutekla. Med. Ou! ou! ou! ou! Vida to zvíře, svini zlou! Vrch.