• příjemný adj. působící, vzbuzující pocit libosti, libý. Ze světnice zazněl příjemný hlas jeho ženy, jež dozpěvovala. Jir. Za krátko se rozšíří příjemná vůně do celého sousedstva — na stole kouří ovar s křenem, jitrnice. Ner. Výraz její tváře [milosrdné sestry] byl příjemný. Zey. Byl mladý, velký a silný muž, krásného zevnějšku a příjemných způsobů. Zey. I ženu měl takovou tichou, příjemnou a citlivou. A. Mrš. Není mně příjemné tahání se soudy. Vrch. Za války musel [Vavák] za vojskem vozit zásoby. Bylo to cestování málo příjemné. Jir. V pokoji byl příjemný chládek. Mayer. Cítila po těle příjemné teplo. Maj. Myslí jí proudily odrazy příjemných i nemilých pocitů. Maj. Nejpříjemnější byly pokoje, jichž okna šla do zahrady. Šmil. Jaké to příjemné, podzimní ráno! A. Mrš. Bot. ladoňka příjemná rostlina z čeledi liliovitých, Scilla amoena.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 285 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 285