• příprava, -y f. připravení, připravování, chystání. Konaly se přípravy k zejtřejšímu sňatku. Šmil. Věděl [režisér] dobře, mnoho-li příprav a zkoušek drama to potřebuje. Ner. Tuhle má recept k přípravě holandské omáčky na mořské ryby. Staš. Řečníci mluví ze sedadel svých bez přípravy. Havl. Mistr posílal sice hocha v neděli do opakovacích hodin, ale on z nich neměl prospěchu; nemělť z domova přípravy. Svět. Hud. příprava disonance uvedení části disonujícího intervalu napřed, aby dojem nebyl tak příkrý. Zeměd. příprava půdy souhrn všech obdělávacích prací před setbou. Chem. výroba. Příprava alkoholu z acetylenu. D písemný domácí úkol studenta n. žáka. Šel, maličký, šel! Na zítřek latinskou přípravu napsat, zeměpis se naučit. Šrám. Psal právě na desky starých příprav stenografický náčrtek milostného dopisu. R. Svob. D věc, součástka, potřeba používaná ke zhotovení, připravení n. vykonání něčeho. A paní Možná hned se živě ptala, přípravy jaké kuchařka to dala. Svob. Namaštěna všemi přípravami proti pihám a drsné pleti, usnula znova. R. Svob. Pak se mu [hračkáři] zdají ty postavy ne z chleba jenom a vosku, leč z neznámé jakés přípravy. Slád. A tu cestou, jež se alejemi k mlýnu vine, známý kráčel kněz s „Pánembohem“ po vlhnoucí zemi, podle hoch, jenž přípravy mu nes. Svob. Arch. Chovají [kněží] nepotřebnou čeleď, komorníky, panoše a krásné koně s pyšnou přípravou. Jir. Krejč. materiál k ušití oděvu mimo látku: podšívka, knoflíky, ozdoby a pod.