- přesvědčení, -í n. názor, v jehož správnost pevně věříme, ustálené smýšlení o něčem. Tak jsem dospěl k přesvědčení, že nelze na tomto světě existovati. Hol. Neštěstí u Domažlic vštípilo do duše jeho [kardinála Cesariniho] přesvědčení o neprospěšnosti dosavadního s Čechy nakládání. Pal. Pan rada proces vyhrával, a byl by ho vyhrál podle svého přesvědčení i v poslední instanci. Čap. Ch. Patrně neměl žádného literárního, uměleckého a filosofického přesvědčení, anebo podle nálady několikeré za den. Čap. Ch. Filosofický názor Leopardiho lze jedině odvoditi z povahy jeho, z jeho inspirace básnické, z jeho přesvědčení. Vrch. Tajili se [Čeští bratří] svou věrou a přesvědčením před veřejností. Šmil. Vyslovil přesvědčení, že jsem aspoň pojištěn. Vach. To všecko vypravovala s hlubokým přesvědčením a s vroucností. Rais. Filos. pocit subjektivní n. objektivní jistoty, že nějaký úsudek n. požadavek je oprávněný. Náb. pevný a promyšlený úsudek o pravdivosti vlastního náboženství. V. t. přesvědčiti.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 384
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 384
|