• připraviti dok. uvésti do stavu pohotovosti, vhodnosti, přichystati, uchystati a pod.; připraviti se pohotově stanouti, přichystati se, uchystati se, vykonati přípravy. Hanuši připravila [hospodyně] dosti obstojné lůžko. Šmil. Loď, která měla odvážeti mne i ženu mou do Athén, leží připravena v přístavu. Zey. Domlátí se, doštípá se dříví, připraví se řezanka. Svět. „Vzhůru na koně!“ zvolal vyšinuv se na připraveného koně. Havlasa. Básník dílo své k tisku připraví. Lum. Po stránce hudební připravil půdu novým názorům a částečně je již také zkodifikoval Ot. Hostinský. Václ. Ten dopis odevzdám sama; dříve však otce na zprávu tuto připravím. Preis. Čeká již kněz, by připravil tě k smrti. Wenz. Zavolav ze sousední jizby dráby, patrně připravené, dal sedláky vyhnati ze zámečku. Herb. U starostových chasa stojí připravena do kostela. A. Mrš. Jste jaksi na odchod připraven. Bozd. Na dnešní cvičení se pan farář připravil výborně. Třeb. Připravíš se zvolna k poslednímu rigorosu. Čech. Všichni [studenti] tak horlivě byli připraveni, že po zkouškách ani jeden nedostal první klass. Havl. Expr. „Ten váš toho mýho dnes připraví,“ pravila, ukazujíc na Hlaváčka, zavdávajícího si s jejím mužem zřídí. Laich. D připraviti (se) upraviti (si) zevnějšek. [Přišla] žena asi třicetiletá, vysoká, černovlasá, pečlivě nakadeřená, s olivovou pletí krásně připravenou. R. Svob. Vlasy měla [Žani] připravené dle nejnovější módy. Prav. Zast. Ctné matky, vidouce, kam se odvažují ti mladí potvorníci, larvami a strojenými bradami připravení, div neomdlévaly. Win. D Zř. obléci (se), ustrojiti (se). V chatrči se připravili kněží do mešních obleků. Rozhlas. D připraviti (pokrm, lék, přípravek a pod.) vyrobiti, zhotoviti, upraviti. Kuchtíku, spěš v ráz, připrav rybu k dobré chuti. Heyd. [Učitelé] mládence a panny vyučují, jak čaj připravit nejpříjemněji. Ner. Lék dali připraviti dle receptu. Jir. Oheň prskal, olej vyhoříval, možno-li nazvati olejem černou smrdutou mastnotu z odpadků loje připravenou. Pfleg. Chem. vyrobiti, sestrojiti. D řidč. uvésti, přivésti někoho do nějakého stavu, do nějakých okolností, přiměti, pohnouti někoho k něčemu. Dlužník právě dnes udělal bankrot, čímž na sto věřitelů připravil na mizinu. Havl. Nikita ještě se diví, že jej oženiti chtějí s děvčetem, které do neštěstí připravil. V. Mrš. Rozhodnost, s jakou to ředitel pronesl, připravila jej z konceptu. Herrm. Já touhou po vlasti chtěl bezprodleně Paříž zůstaviti, nemohl jsem však připraviti manželku k tomu, aby se mnou do ciziny se odebrala. Lum. Také prý mají Arabové neomylný prostředek, jímžto prchajícího lva mohou k stání připravit. Lum. Zast. [Švýcaři] celý kraj nad řekou Aarou pod moc svou na vždy připravili. Tomek. D připraviti to (k čemu, kam) řidč. dostati se k něčemu, dotáhnouti to někam. [Marianovič,] samouk v umění malířském, připravil to k dokonalosti na ochotníka dost značné. Čas. Není jisto, zdali to nějaký Matěj na svatého vůbec dotáhl, ale v Caparticích to jeden Matěj připravil až na redaktora. Čap. Ch. D (koho, co odkud, kam) řidč. dopraviti, přepraviti, dostati někoho n. něco odněkud n. někam. Libuše hraběnku polo mocí s vozu připravila. Vlč. Tvoje vina spáchaná na Mařence připraví ji do hrobu. Šmil. Zast. Chtěl slova její opakovat, ale nemohl v prvním okamžení ze rtů nic připravit. Tyl. Já se po té řeči na chvíli zamyslil, a bylo věru dobře, že jsem chutný krajíc dojedl, neboť dále bych byl sotva sousto do hrdla připravil. Tyl. D (co komu) způsobiti, učiniti něco někomu. Mnohou radost připravila roditelům svým malá Marie. Ehrenb. Ani sama nepocítíš, ani jiným nepřipravíš zármutek. Prav. Chvíli kvasu, požitku, lehce si připravit můžeš, jestliže, k práci kdy čas, brázdu svou pečlivě táh’s. Vrch. Bylo ti toho potřeba? Takovou hanbu připravit sobě, mužovi a celé dědině? Mrš. D (koho oč) způsobiti někomu ztrátu něčeho, zbaviti někoho něčeho. Nejen že byste mě byl málem utopil — ale taky o paraple ještě mě připravil! Herrm. Vím, že je to ode mne drzé, že jen tak z ničeho nic sem přijdu a připravím pana redaktora o drahocenný čas. Lit. noviny. Kočí šlehem biče připravil malého zloděje o zrak. K. Konr.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 1064 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 1064