• přirovnání, n. (k čemu, ke komu) vytčení shodných a rozdílných vlastností dvou n. několika objektů, srovnání. Poznamenal, že jsem tančil s krasavicí, která „má oči na tyčinkách jako šnek“, a smál se tomu přirovnaní. Mach. Kleofáše měla [Karla] pak za to přirovnání k Heleně ještě radši. Šmil. Ačkoliv jsem nehezký a v přirovnání k ní ošklivý byl, přece mi říkala [dívka]‚ že se jí líbím. Něm. D Lit. prostředek jazyka básnického, v němž se dva objekty kladou vedle sebe a srovnávají se na základě podobnosti.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 172 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 172