• půst, postu (zř. půstu) m. zákaz, odnětí n. zdržení se pokrmů, zvl. masitých. Tělo mořil [Omar] posty. Vrch. Po dva týdny Milaňan se postil přísným postem. Mach. Ona [mlynářka] sama také se na velký pátek postila, ale přísný půst jako babička, to říkala, že by nevydržela. Něm. Krajský soud vyměřil mu [Vojtovi] trest čtyřnedělního vězení, spojeného se dvěma posty. Rais. Půst od církve nařízený je dvojí: 1. půst zdrželivosti od masitých pokrmův, 2. půst zdrželivosti od masitých pokrmův a zároveň ujmy(sic!). Podlaha. D doba čtyřiceti dní před velikonoci. Jednoho pátku v postě pozval si Důstojný otec milou rodinu Homolkovic na faru k večeři. Mach. Smutnou, modrou sukni oblékají [chodské ženy a děvčata] v čas adventu a postu nebo o pohřbu. Jir. D jiná doba, kdy církev nařizuje zdržování od pokrmů masitých. Ať se mně žádný neopováží něco do huby vzít. Dnes je velký půst. Herb. My světíme jen největší posty, a pak si popřejeme ten kousek ryby. Ner. Teď v postě před vánoci se všechno dobře strží. Preis. V půstě nespával nikdy na lůžku. Kosm. D Expr. odepření, odříkání. Zajedli se opět do oblíbené své hry, po delším postě chutnaly jim karty dvojnásobně. Šmil. Bolelo ho [Hrudku]‚ že tak klidně snáší [jeho žena] půst, který si uložil po neždaném třetím dítěti. Vach. Děvčata vyhladovělá týdenním postem trhají se o ně [synky]‚ matrony shovívavě zamhuřují oči nad jejich výstředním chováním. Herrm. Jaký požitek byl by způsobil šňupečkem svému nosu, vyhladovělému tak dlouhým postem! Stroup. Círk. Postem rozumíme všecky skutky kajícnosti, sebezapírání a umrtvování. Podlaha.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 220 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 220