• paprsek (řidč. paprslek), -sku (arch. papršlek, -šku, bás. paprsk, -u) m. světelný n. též tepelný pruh vycházející ze zářivého zdroje. Právě se byl bledý paprsek slunce do pokoje prodral. Svět. Najednou slunce střelilo několika paprsky na podlahu. Herb. Paprskem svým [měsíc] spící laně hlídá. Vrch. Paprslek z malé lampičky petrolejové padl na stojícího. Klost. Prvý teplý paprsk běžel kamenité po stráni. Bezr. Předešlý čas, zbloudilý co papršlek hvězdy vzdálené, někdy jen přichází v zraky ducha mého. Mácha. Jen jednou padl v tvář mi paprsk světla. Vrch. Jedno slovo Vejvarovo padlo naň jako hřejný paprsek potěšilo ho. Herrm. Dětinský úsměv se jí jako paprslek rozléval po tváři. Zey. Přen. [Badatel] tápaje mrzutě ve tmách, najednou dostihl paprsku, jenž svítí mu na cestu. Šmil. K čemu se uchylovati do historických mlh, z nichž jen mdlé paprsky prosvítají. Šmil. Buď paprskem mi v temné noci mého osudu. Zey. Nic, ani paprsek světla nepadl do té záhady. Baar. Otevřelo se její srdce a tryskaly z něho paprsky mateřského soucitu. Maj. Ty vzácné paprsky ducha jejího tryskly mi jen asi dvakrát myšlenky, oslňující projevy. Vrch. Každému člověku dopřáno, jistý paprsek umění k platnosti přivésti malý výsek, úsek. Svět. Všecka ta učenost šířila se paprsky vědění do mladých pokolení. Sova. Paprsky, které jsem sama vysílala [královna nadějí]‚ odrážely se do mne s palčivou trýzní. Břez. Fys. dráha, kterou se šíří zářivá energie. Paprsky světelné, neviditelné, hmotné, anodové, Roentgenovy, kosmické a j. Paprsky smrti prakticky dosud neužitý a theoreticky neurčitý druh záření, jež prý má na dálku ničivý účinek na chod elektrických strojů, motorů n. i na organismy. D krátký, jasný, pronikavý pohled, zásvit oka. V oku staré Chodovanky postřehl jsem jakýsi vlídný paprsek. Kam. Arabella sledovala paprslek jeho zraku. Sob. Paprsky v jeho zracích byly jako úsvit. Zey. Oka [umírající ženy] paprslek se chvěl a has’. Heyd. V paprscích upřeného pohledu našeho stane se průhledným neprůhledné. Břez. Sem [do židovského města] vysílá oko policie nejpátravější paprsky své nejbedlivěji je střeží. Ner. D něco utěšeného, radostného, příjemně působícího, často jen krátce, nepatrně, v náznaku. Při tomto pomyšlení proniknul její duší jasný, radostný paprslek. Vlč. Paprsek radosti pronikl její nitro. Svět. I paprslek úsměvu chvílemi vyjasnil mohutné to líce. Jir. Ona tajemná zpěvačka s tím zlatým paprskem v hlase. Svět. Přívětivý paprsek svobody občanské semo tamo prorážel. Šmil. D prudce vytrysklý proud tekutiny, páry a pod. Mezi květinami vzpínal malý vodotrysk svůj tenký paprsek. Nov. Z nosu mu vystříkl paprsek krve. Štech. Z rozjíněných chřípí šlehaly jim [koním] do mrazivého vzduchu paprsky páry. Jir. D jedna z čar rozbíhajících se větévkovitě ze středu. Několik figurek rozcházelo se od středu země [Prahy] různými směry, do všech paprsků větrné hvězdy. Čech. Ukázal na papír, pokrytý svazky a paprsky čar. Šim. Víte přece, jak se v chemii píší vzorce? Jako paprsky, které tvoří kříž a větví se. K. Čap. Geom. přímka, zejména ve svazku. Bot. okrajové květy v úboru rostlin složnokvětých proti květům prostředním (v terči); dřeňový paprsek pruh dřeně (základního pletiva parenchymatického) mezi cevními svazky rostlin. Zem. paprsek nárazu v nauce o zemětřesení spojnice pozorovacího místa na povrchu s hypocentrem. Technol. součást kola spojující náboj s loukotí, špice. Zool. část pera přisedlá k větvi a nesoucí háčky. Tkalc. mřížka v bidlenu stavu k řízení hustoty a pořadu osnovních nití. El. tech. část elektrovodně sítě. Hosp. podélný trámeček u bran, v němž jsou upevněny hřeby. Knihovn. police kovového regálu, kapsa.