• parcela, -y f. vymezený dílec pozemku, zvl. určený k stavbě. Dvůr byl rozparcelován na drobné živnosti selské, a všecky parcely zakoupeny byly od přistěhovalých Čechův. Herb. Nebála se lesem, chodila svobodně všemi parcelami revírů. V. Mrš. Nájemci drobných parcel stávají se živlem usedlejším. Čes. pol. Koupil stavební parcelu. Mach. Práv. pozemek zřetelně ohraničený, v svém tvaru a rozloze zakreslený v katastrální mapě, označený za účelem popisu a evidence parcelním číslem n. zlomkem tohoto čísla. Parcela stavební, pozemková a p. D Kniž. část vůbec. Každá koncepce života nevystihuje než parcellu celku, pro nějž platí slovo. Marten.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 51 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 51