• periferie, -e f. okrajová část města. Tramvaj vyvezla je na periferii. Čap. Ch. Moji pacienti byli spíš lidé z periferie. Zaor. Bydlil jsem na periferii města. Mach. Přen. [Kalendáře] byly vždy zanedbávány, v rukou obchodních nakladatelů staly se periferií literatury méněcennou částí. Brázda. D vůbec okrajová část něčeho. Ústrojí soustavy nervové je zřízeno tak, aby jednotlivé dojmy od periferie ke středu aneb opačně postupující ku konci svému se dostaly. Osv. Život rozbíhal se v říši jeho [mladého muže] jakoby ze středu soustavy mozkové na periferii i do okončin. Šmil. Každé individuum je centrum a zároveň periferií. Mas.