• plac, -u m. ob. část prostoru, zvl. volného, volné, obyč. upravené prostranství, místo. Před villou byl volný plac. Pfleg. V zámku plno hostů, a na place hrála mozeka. A. Mrš. Přísností donutil [závodní] dělnictvo, aby děti sotva školou odrostlé poslali na „plac“ nebo do dolů na práci na povrch dolu. Sokol. Veselský, hoď něco do placu. Tak zazpívej, Caruso pobav nás něčím! Schein. Arch. Prostřed placu táborového stály již sešikovány houfy zbytné prostranství pro shromažďovaní husitského vojska. Jir. D Zast. náměstí. Půjdete přes Josefský plac k rohu Truhlářské ulice. Jir. Růžička přelítnul „plac“ s balíkem akt pod paždím. V. Mrš. D Ob. pracovní stanoviště n. prostor, jež někdo svou osobou zaujímá. Až někdy k polednímu přijdou [hosté]. Zatím já [posluhovačka] dávno jsem na place na svém pracovním místě. Her. Již jsem zas na place zdráv. Herrm. Radši sem večír prodával noviny. Na náměstí. Tam byl můj plac. Zaor. Prosím, vezmou plac sedněte si. Kosm.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 259 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 259