• plavati ned. (1. praes. plavu, poněk. zast. -ám, imper. plav i plavej, part. plavaje) vlastní silou se udržovati a pohybovati nad vodou n. ve vodě. Tisíc rybiček v něm [v jezeře] plavalo. Něm. Plavati uměl kde kdo. Herb. Zalíbilo se jí plavání tak, že v létě z rána i večer se koupávala. Něm. Všechen důvtip vynakládal [Hrabec] na hádanku, jak on má plavati s proudem přizpůsobovati se poměrům? Herb. Proti proudu od jakživa těžko plavat stavěti se proti většině. Tyl. Přivalí-li se to k nám, však v tom také dovedeme plavat vyznáme se! Krás. D býti unášen, vznášeti se na vodě n. ve vodě n. v jiné kapalině. Děťátko se na vodě ještě otočilo — brzo ale jen šátečky po vrchu plavaly. Tyl. Podezřelé věci to byly, které tam [na hladině vodní] plavaly. A. Mrš. Lithium i na nejřidších tekutinách plave. V. Šaf. D plavati (se) arch. vykonávati cestu po vodě, plaviti se, plouti. [Bonapart] Malty se zmocnil a zase dále plaval. Jir. Cestovatel, plavaje se po Nilu, raduje se z pěkného nebe. Krok. D plavati (v čem) býti zaplaven, zalit, úplně pokryt nějakou tekutinou. Podlaha [v pivovaře] plavala v podivné smíšenině moků rozmanitých. Křič. Oči mu plavaly v slzách. Šmil. Všecko omastila, až to plavalo, a nikdy nešetřila mlíka a vajec. Prav. Ustál. sp. Brambory chtějí plavat chce se po nich pít. Štěp. Expr. Plavu v kávě, v pivě, ve víně mám jich hojnost. Herrm. Přen. Úředník u berního úřadu, jenž plave v 6000 kontech, se splete s výmazem je zahrnut, přetížen. Přít. D plavnými pohyby se vznášeti, pohybovati ve vzduchu, na zemi při tanci a pod. Zda orly [jinoch] pozoruje, v dál jak plavou? O. Červ. Volně mráčky nebem plavou. Hál. Po nebi hvězdy rozesety a mezi nimi bledá luna plave. Špind. Tančil jsem jen s ní — a když jsme ráno o šesté plavali sálem v „sousedské“, vyznával jsem jí lásku. Herrm. Ona jako krásná majolena jen plave po domě, šustí hedvábím. Sab. D Fam. (imper. jen plav) rychle odcházeti, táhnouti, kliditi se. Otec podal mi pytel a zavelel: Plav! Němec. Tebe nechci už ani vidět! Plav! Vach. Dva recepisy přinesete. Plavte! Herrm. D Fam. hatiti se, nedařiti se; býti ztracen; nechati něco plavat upustiti od něčeho. Tolik se těšil na posezení, na pohovoření s Vejvarou. Všechno teď „plave“. Herrm. Hm, prase plave, vydrží to [nepromluvit] Samsónek jako nic [kdyby promluvil, musil by dát prase]. Svob. Předně musíte nabýti zas zdraví. Ostatní nechat plavat, jak se říká. Her. Dospěl k přesvědčení, že bude nejlépe, nechá-li věc plavat. Vrba. Eh, nech plavat kšefty a najdi si něco lepšího. Přít. D Fam. (při zkoušce a pod.) neuměti. Jednou celá třída svorně plavala z náboženství. Her. Lovilo se v nápovědní budce. Někdo hanebně plaval. Šrám. V. t. plovati, plouti.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 466 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 466