• plivati ned. (praes. plivám, subst. sloves. plivání), prudce vrhati, vypouštěti sliny z úst. Doktor prskal, plival. Jir. Lidé na mne plivali, byli by mne utloukli. R. Svob. Neviděla [Maria], jak po něm [Kristu] plivali. Zey. Lidé plivali před nimi, když se jim nemohli z daleka vyhnouti. Herb. Kde vidí [kupec] zisk, dá si třebas do očí plivat. Něm. Už si plivali do dlaní, jako by se měli chopiti čakany. Baar. D (co) prudce něco, obyč. tekutého, vrhati z úst (huby, tlamy), chrliti. Moje nemoc trvala dlouho a dvakrát jsem silně krev plivala. Něm. Plivám černou krev, z posledního dechu život kašlu. Holý. Vrazím tomu Goliášovi křemenem jednu do hlavy, až bude zuby plivati. Stroup. „Žluč by jeden plival,“ ulehčil si revírník (ve zlosti). Vrba. Tu se na ni ze studánky šklebí ukrutná dračí tlama a oheň plivá. Něm. Když kůň počne zlostí po něm [princi] kopat a ohněm plivat, máchne třikrát bílým šátkem. Něm. Přen. Veliký parní stroj na loupání zemčat plival oloupané brambůrky. H. Dvoř. D (na koho, nač, po čem a p.) hrubě a okázale dávati najevo pohrdání, pohrdati někým, něčím. Pověsil řemeslo na hřebík, jezdí v kočáře a plivá na lidi. Kronb. Otec plival po všem ceském. Herb. Autor libuje si v představě blaseovaného cynika, který na všecko plivá. Čas. Trochu nezpůsobně začal se hněvati a plivati na život. Šrám. Plivám na ty čtyři stovky — o které nás okradl. Baar. D (na koho, nač, po kom, po čem) hrubě a okázale hanobiti, tupiti, ostouzeti někoho, něco. Nedám na své jméno plivati. Šub. O cizích umělcích zpívali, na domácí plivali. Svob. Šlapalo se po něm, plivalo se po něm. Kronb.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 145 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 145