• počet, -čtu m. číselné označení nějakého množství. Dvanáct [dětí]? Věru to pěkný počet. Just. Miliarda dolarů je nepředstavitelným počtem. Výb. Počet schůzí šel do set. Vach. Knihy Viklefovy počtem asi 200 uvrženy do plamene. Helf. Scházeli se kamarádi, asi šest, sedm na počet. Merh. Vsí bez počtu bylo vypáleno nesčetně. Tomek. Lidem, již přišli na podívanou, nebylo počtu. Šmil. Na postavci je vytesáno jméno Ježíš a počet r. 1680 letopočet. Něm. Duch lidem nic neudělá, jsou-li v počtu sudém. Jir. Velký počet hostí sjel se ke slavnosti. Jir. [Školy] posud počtem nedostatečné měly se rozmnožiti. Zel. [Tehdy Mallarmé] byl ještě v počtu živých ještě žil. Kar. V pevnosti se nelze ani hnouti, setniny již mají počet svůj náležitý početní stav. Chmel. Co nás schází do počtu, uhraďme osobní snahou. Durd. Až se naplní můj počet roků vyměřené množství, míra. Erb. [Bůh] mi let přáti ráčil nad počet. Krás. Otec odstraňuje nářadí, jež není v kontraktu, a Tomšovi nenechal přes počet ani lopatu. Prav. Voj. početní stav osob a koní u vojenských útvarů; počet kmenový, záložní, mírový, válečný a j. Astron. (v měsíčním cyklu) období 19 let, po němž se měsíční fáze vracejí do týchž dob. D Arch. mluvnické číslo. [Spisovatelé] nyní v první osobě jednotného počtu píšou a mluví. Ner. D počet (často pl. počty) počítání. Počne je [zřídka] řadem čítati, ale vždy si to zase pomátl, takže nikterak nemohl přijíti s počtem ku konci. Něm. Jakmile byla [Maryša počítající archy v tiskárně] s počtem hotova, Baruša zasvěcovala ji v jiné taje jejího povolání. Čap. Ch. Tiše počítal [výměnkář]‚ až pak nahlas oznámil výsledek svých počtů: „Sedmdesát let už je od té povodně.“ Jir. [Tycho] dokončil spletité astronomické počty výpočty. Mik. Řehoř XIII. zavedl nový počet teprve r. 1583 počítání let, éru. Ner. Bylo šest hodin na českém orloji, tedy asi po půlnoci dle německého počtu počítání hodin. Win. Mat. početní výkon; soustava početních výkonů jistého druhu; počet trojčlenný, úrokový, diferenciální, integrální, počet pravděpodobnosti a j. Škol. počty m. pomn. jeden z učebních předmětů na školách, vyučování počtům; kupecké počty. D účet, vyúčtování. Člověk vydává počet z celoživotní žně. Hovory. Chci ti počet klásti ze svého vladaření ve tvém dvorci. Třeb. Arch. [Komory] vedly o nich [důchodech panovníkových] počty. Rez. [Písař] vzal registra, našel v nich Jankovo jméno, učinil s ním počet a vyplatil. Jir. D předpoklad, záměr, plán. Počítal jsem tak a jsem rád, že mi počet vyšel splnilo se, co jsem očekával. Kosm. Naplnila se jeho hruď pýchou, že to vše tak dobře dopadlo, že počet jeho neselhal. Šim. V dým se to všecko [otcovy plány s bohatou nevěstou] obracelo, umíněný synek hatí mu počet. Baar. My se oba v počtech sklamali! Tyl. Ale já ji [ošemetné čeládce] zmatu počty, že se po čertech omejlí. Tyl. Bral jsem do počtu následky jeho nemoci. Šim.