• pohon, -u m. 1. pohánění. Člověk výživou opatřuje energii potřebnou k pohonu svého živého organismu. Klein. D hybná síla, zvl. strojů. Měkký sešit v náprsní kapse Radima tížil, teď teprve si dobře uvědomoval, co je pohonem jeho kroků. M. Nov. Tech. přenos energie od hnacího stroje na stroj n. zařízení hnané. Pohon elektrický, hydraulický, parní, pohon lanový, řemenový a p.; pohon ruční, strojní, pohon jednotlivý, skupinový. D Dial. spěch, chvat, shon. V příšerný pohon řezavý vichr bije, fičí. Ad. D Zř. štvanice, hon, honba. Na p. Matušku [za jeho článek] byl uspořádán dokonalý pohon. Přít.
  • pohon, -u m. 2. v. pogon.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 136 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 136