• pole, -e n. pozemek, který se vzdělává a pravidelně osévá nějakou zemědělskou plodinou. Nezbylo mu [sedlákovi] nic než několik korečků polí. Jir. Zoraná pole krásně jako čerstvý chleba voní. Ner. Širý kraj, pokrytý poli a lučinami. Rais. Posekali lesy a ze všeho učinili pole tabákové. Ner. Únor bílý pole sílí. Pořek. Ten mě miluje jako oheň vodu. Inu nejsme z jednoho pole jahody jsme různých povah, nehodíme se k sobě. Klost. Zvon nebude pět: „Pole — luka — dům!“, až v rakev složím svoje údy (o slavném vyzvánění hran bohatému). Klášt. Zeměd. pole pšeničné, žitné, kukuřičné, rýžové a j. D Nár. hosp. vůbec pozemek, na němž se něco těží. Pole naftové, diamantové a j. Horn. důlní pole souhrn několika důlních měr. Část dolu přirozeně n. uměle omezená. Geol. část zemského povrchu zvláštního útvaru; pole krasové, lávové, škrapové, sněhové a j. Voj. část vlastního n. obsazeného území, v němž jsou rozloženy bojové útvary služeb náležející do pravomoci hlavního velitele; minové pole okrsek moře n. terénu opatřený minami. Mysl. označení pro stáří psa, rovné době jednoho roku. Pes je v osmém poli a p. jde mu na osmý rok. D svaté pole, pole mrtvých a p. hřbitov. Za pohřbem šel pohřeb na svaté pole. Mach. V počestnosti matku dochovejte pro boží pole. Hol. Průvod pohřební na pole mrtvých se ubíral. Ves. Skřípou [dveře] jak vrátka od Pole Smrti. A. Mrš. D širý kraj kolem vesnice n. města. [Mladík] zpívaje si vesel polem kráčí. Ner. Což pak se nemá člověk veseliti, když si jednou k zotavení do šírého pole vyběhne do volné přírody? Tyl. Pro Pána Boha, aby to [lijavec] tak Ferdijanda chytlo někde v poli! Rais. Některé analysy [půdy] lze prováděti přímo v přírodě („v poli“). OSN Dod. Převaha strojních pušek ukázala se rozhodující pro boj na volném poli. Žipek. Přes pole jsou cesty neschodné, pročež málo dítek ponavštívilo školu. Rais. Ustál. sp. Vyvdati dceru bylo těžko, leda že by přes pole do cizí osady. Vrba. Schovej se na půdu … řeknu, žes šel přes pole. Staš. Stála jsem sama ve světě, jako hruška v širém poli. Zey. Bylo lépe, ale blaho občanské běhalo se zajíci v dalekém poli bylo ještě v daleké budoucnosti. Šmil. Když něco ze života vypravoval, nikdy nemluvíval do pole, nýbrž jistý účel s tím spojoval bez účelu, nadarmo. Šmil. D bojiště. Nezemřel [strýc] na válečném poli, ale po dlouhém utrpení zde v Češtíně. Krás. Smrt bledá kráčela po poli krvavém. J. z Hv. Padl [důstojník] na poli cti! Sab. Už musil kapitulovat Falknov i Loket. Don Marradas chystal se obléhat Tábor. Takový byl stav na poli v červnu 1621. Herb. D válka, válečné tažení (zvl. ve spojení do pole jíti, vytáhnouti, postaviti a pod.). Proč ty nejdeš do pole, proč ty se nechápeš meče?! Jir. Král proti nepokojným poddaným do pole vytáhnouti musel. Herold. [Král] může postaviti do pole třicet tisíc branného lidu. Jir. V tu chvíli svolám [král] vojsko do pole. Vlč. [Sáhli] po své kuši, jak zaslechli, že nastává pole. Jir. [Vysloužilec uléhal oblečen] jako kdysi, když byl polem proti Napoleonovi bojoval. Jir. [Žižka] položil se polem u Libuně vojensky. Jan. Předkové statečně polem pracovali doma i v Polsku bojovali. Jir. [U mravenců] dostoupilo nepřátelské zaujetí vrcholu — i srazili se polem utkali se bojem. Vrba. Vojsko se rozešlo, pole bylo skončeno válečné tažení, válka. Pal. Co se mohlo stát [vojsku]? Jen pole ztratit prohráti válku. Mach. Což je o porážku na křídle, když jen hlavní voj obdrží pole zvítězí. Šmil. D branná pohotovost, vojsko. [Král] sebral pole proti svým odpůrcům. Tomek. Král rozpustí doma pole. Jir. [Král,] ujev na Hory Kutny, nové pole tam sbíral. Jir. D obor činnosti, okruh, v němž někomu n. něčemu možno se uplatniti. Jak široké pole má básník. Sab. Pracují na poli vědeckém. Obzor. Záhy poznal [Dobrovský při studiu staré češtiny]‚ to že je pravým jeho polem. J. Vlč. Host dostal se na své pole. Rozpředl se hovor o písemnictví. Jir. Zavedl řeč na jiné pole. Tyl. [Mluvící dáma] zabočila na pole módy. Rais. Zde jest volné pole tvůrčímu duchu otevřeno. Vrch. Tu bylo volné pole pro fantasii. Ner. Žert a šprým opanovaly pole hovoru úplně. Arb. D ohraničená plocha nějakého předmětu, oddělení. Štít [dřevěného stavení]‚ nejčastěji „lomenice“ zvaný, a to proto, že bývá příčnými, dřevěnými římsami na několik polí či ploch jakoby lámán. Jir. Nezapažená pole v hořejší poloze stěn vyplněna zlatým vzorkováním. Ad. Na skříních [je namalován] mezi květinová pole obraz nějaké svaté. Jir. V nevelkých polích mezi jednotlivými okny stojí vypouklé podoby mužů. Jir. [Nad stany] vlaje červený kříž v bílém poli — polní to nemocnice. Hol. Stav. plocha nějaké stavby n. její součásti; pole dveří, okna, plotu, stropu a p. Herald. plocha štítu (erbu) volná pro obrazec. Šach. čtverec na šachovnici n. jiné hrací desce, na něž je deska rozdělena. Tech. vyvýšená plocha mezi rýhami vývrtu hlavně. Sport. hrací plocha n. její část. D část nějakého prostoru vůbec. Fys. prostor, v němž určitá veličina má na každém místě známou hodnotu; pole elektrické, magnetické, točivé, vektorové, vírové; pole gravitační, silové a j.; zorné pole kruhovitě omezená část prostoru, kterou můžeme prostým zrakem n. optickým přístrojem najednou přehlédnouti; obrazové pole ostrá část zorného pole. Lék. operační pole část těla, kde se provádí operace. D souhrn předmětů tvořících plochý celek. El. tech. pole dotykové skupina pevných kontaktů; pole manipulační soustava desek s přístroji na dálkové zařízení; pole předváděcí, rozvodné. Stav. část spojitého nosníku mezi dvěma sousedními podporami. Žel. kolejové pole obě kolejnice s příslušenstvím (t. j. s pražci a upevňovacími součástkami).
 Zobrazeny karty 1-3 z celkem 1862 

Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-3 z celkem 1862