• police, -e f. 1. jednoduchý nábytek skládající se z bočných stěn a vodorovných desek, tvořících otevřené příhrady k ukládání rozličných věcí. Na polici stojí bílé talíře a mísy, pod policí visí džbánek vedle džbánku. Prav. Na pravo ode dveří stála police s nádobím většinou cínovým. Jir. Za almarou stála hrubá police s četnými knihami. Šmil.
  • police, -e f. 2. pojišť. pojišťovací list, pojistka.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 181 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 181