• polovina, -y f. jeden z obou stejných dílů, na něž je rozdělen nějaký celek, polovice, polovička, půlka. Kdybys polovinu chtěla mého království, tak ti ji dám. Zey. Někdy, zvláště v prvních polovinách skladeb svých, jest [posuzovaný básník] monotonní. Vrch. Polovina dne uprchla dumáním zcela neplodným. Čech. Bylo v druhé polovině dubna měsíce. Rais. Polovina oken špatně přiléhá poloviční počet. R. Svob. Vychování ženské poloviny veškeré mládeže jest zanedbáno. Durd. Statek z dobré poloviny byl zatížen. Vrba. Jsem o polovinu mladší než ona. Čap. Ch. Odvětil jen tak na polovinu úst ledabyle. Šim. Ty nebudeš taková, jako tvá matka. Ani tak hezká nejsi! Ani polovinu ne! R. Svob. D prostředek, prostřední část. [Prokop] jídlo do poloviny stolu odstrkoval! R. Svob. Můj život přeběhl daleko přes polovinu lidského věku. Podl. Seznámil jsem se s ním v polovině let devadesátých kolem r. 1895. Mach.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 101 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 101