• pomeranč, pomoranč, -e m. plod n. strom pomerančovníku. [Kupec] na vozíku měl mandle, rozinky, fíky, pomeranče, citrony. Něm. Nosil jí od kupce cukroví a pomoranče. Kam. Sedla na zem vedle velkých vás, v nichž pomeranč a jasmín voněly. Zey.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 102 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 102