• pomsta, -y f. odplata, odveta za něco zlého, provedená bezohledným způsobem. Táboři a Sirotci položili se byli před Poděbrady, hledajíce pomsty nad Hynkem z Poděbrad. Pal. Pacholek věděl, že ho pomsta [potrestaného šotka] nemine. Erb. „Má jest pomsta,“ praví Hospodin. Sokol. Krev nevinně zavražděných Vršovců volá o pomstu. Choch. Netoliko duchovní, ale i světští, a zvláště knížata, jimžto dán jest meč pomsty mezi národy, mají starati se o hájení víry křesťanské moc trestat. Pal. D chtivost, žádostivost osobní odplaty, odvety za zlé. Pomstu choval proti císaři. Zey. Hrabec v duši své hořel pomstou. Herb. Neviděl [to]‚ jsa zaslepen pomstou. Prav. Pražský lid k neřestné bouři té [k pobití konšelů] nejinou náruživostí nežli pouze fanatickou pomstou puzen byl. Pal.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 339 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 339