• postaviti dok. (co kam n. kde) dáti něco na nějaké místo, umístiti něco někde n. někam tak, aby to stálo. V komnatě postavili dvě veliké skříně. Jir. U stolu v prostřed čítárny postaveného usedli pozvaní hosté. Havl. Jeden ze stárků na stůl postavil dvě hořící svíčky. A. Mrš. Dívka postavila před starce ozdobný hrneček. Třeb. Na lesklé stolky a skříně bála se [babička] co postavit. Něm. Hlava jeho [Mohamedova] byla veliká, dobře utvářená a sličně postavena na šíji. Rieg. Postavil hůl do kouta k lampě. Hál. Na rozloučení, mé potěšení! pod okny máj ti postavím. Erb. Osud těžkou nohu svou na prsa mu postavil tíživě naň dolehl. Klicp. Na práh toho brlohu už nohu ani nepostavil nevkročil. Čap. Ch. Korunu na hlavu jí [Marii Terezii] postavil biskup olomúcký korunoval ji. Svět. Co na stůl postavíš, se vším budu spokolen dáš k jídlu. Svět. Přen. By své ukrutnosti korunu na hlavu postavil [Václav]‚ dal druhého kněze bez příčiny do Vltavy hoditi vyvrcholil. Mácha. D (koho kam n. kde) umístiti někoho někam n. někde stoje, nechati státi někoho někde; postaviti se zaujmouti nějaké místo stoje, stoupnouti si. Vešed do světnice, postavil děvče na zem. Mrš. Málinka postavila kocoura pozorně na podlahu. Čech. Hovořili [u Šimonů]‚ že píce je mnoho a že postaví do chléva ještě několik krav. Staš. Tanec jest u konce, postavme tanečnici uveďme na místo. Zákr. Véna se postavil mezi dveře na práh. Stroup. Otec i dcera postavili se za sebou na žebřík. Svět. Byl to pěkný srnec a postavil se zrovna na ránu. Šmil. Otesánek postavil se mu [sedlákovi] v cestu zastoupil cestu. Erb. Sám nebezpečí nevyhledává, ale vidí-li nezbytí, čelem proti němu se postaví čelí mu. Baar. Chtěli ji [Kristinu] snad znova lapit, znova věznit? opět se postavit mezi ni a její dílo? brániti v dokončení díla. Zey. Mohlť se rodem a statkem postaviti na bok rodinám nejvzácnějším vyrovnati. Tyl. Co by se řeklo o chase, kdyby ze sebe nemohla vybrati stárka, jenž stárkům druhých obcí směle může postaviti se po bok. Herb. [Vincinka] mohla by se postavit vedle každé, i té nejlepší změřiti se. Rais. [Šlechtici] se musili v schůzích jejich [Bratří] vzdáti všech titulů a na roveň s tím nejchudším se postaviti. Svět. Věříc, o bože, v spravedlnost tvou, doufám, že ke mně se postavíš, mně že pomáhati budeš. Svět. Neobratnost nepostavíme nikdy posměšně na pranýř. Lum. Postaven tváří v tvář veliké perspektivě povstání, couval [Valdštejn] zmateně zpět. Pekárek. Kde ho ráno postaví, tu ho večer najde je nehybný, nepodnikavý. Čel. S bolestí viděl, kterak ten, kdo nemá plné špejchary, pranic u nich neplatí; při každékoli příležitosti že se musí postavit za devátou stěnu zůstati stranou, odstrčen. Svět. Přen. Ještě chasníka vašeho musím postavit pod míru podrobiti odvodu. Herb. [Paní berní paní Sezimové:] „Ale postavila jsem tě na špendlíky, jdi!“ napjala v očekávání. Šlej. D uvésti do polohy stoje, vztyčiti, vzpřímiti; postaviti se zaujmouti polohu stoje, přejíti do polohy stoje, vztyčiti se, vzpřímiti se. Jako pírko postavil ho [čeledín koně] na nohy. Baar. Jediná tři slova Habrůvku rázem postavila na nohy probudila, uvedla v rozruch. A. Mrš. Několika čarami postaví [básník] na nohy figuru vytvoří. Šal. Jsem-li nastuzen, vždycky mne to [vinná polévka] postaví na nohy vzpruží, posílí. Vach. [Ševcová muži:] Buď rád, že jsem tě trochu [věnem] postavila na nohy pomohla ti. Rais. Tohleto všecko je pravda postavená na hlavu převrácená, pokřivená. Šal. Tu si tatík postavil hlavu, a že mu [synovi] mlýn nedá umínil si, zatvrdil se. Rais. Za to [půl krajíce] cikánek postavil vrhu postavil se na ruce. A. Mrš. Jezdec, postaviv se do třemenů, bedlivě před sebe pohlížel. Jir. Ani sám ani s pomocí žoldnéřů se [kůň] nepostavil. Jir. Samko napil se trochu a postavil se na nohy. Zey. Sotva na nožičky se postaví [selské děti]‚ už na koně se jenom třesou trochu povyrostou. Baar. Nabyl jsem tolik, že mi lze postaviti se na vlastní nohy osamostatniti se v obchodě. Svět. Páni rádi mu vyhověli, poněvadž se uměl před nimi na obě nohy postaviti sebevědomě jednati. Šmil. I kdyby se sjezd chtěl postavit na zadní nohy, kam byste se sypali? zpěčovati se. Med. Já si jiného nevezmu, a kdyby se všickni na hlavu postavili všemožně se snažili, usilovali. Něm. Putíčkovi všechny vlasy na hlavě se hrůzou postavily. Švan. D postaviti koho kde n. kam přiřknouti, vykázati někomu nějaké místo n. úkol, uvésti někoho do nějaké situace; postaviti se stanutím někde převzíti nějaký úkol. Kostelník postavil jeho druhy na levo od stupně. Jir. Utrmácen byl jsem postaven v noci na stráž do nevelkého dvora. Svob. Do hradu vložena posádka, nad níž postaven pan Vilém Kostka z Postupic. Tomek. Vrchnost je nad lidem od boha samého postavena. Svět. Dal Žižka sestaviti lid jízdný, a postaviv mu Roháče v čelo, kázal učiniti výpad. Jan. Postavili knížete Václava na stolci dědičném. ČČM. Sňatek s Kadižou postavil Mohameda mezi nejbohatší muže města. Rieg. Já tě chtěl po bok šlechetného muže postaviti provdati. Tyl. Zakročil u starosty a postavil tak obecní výbor před gordický uzel. Vrba. [Zdejší sedláci] jeden pán větší než druhý. Leda bysme Škutinu postavili stranou. Rais. Hus postavil sebe i věc svou proti duchovenstvu. Helf. Jasně si představoval, jak ho postaví před soud a vyřknou ortel. Staš. Litujeme, že se nemůže u nás na rychlo pro podobnou úlohu jiný herec co náhradník postavit. Ner. Tři tisíce dělníků měli byste postavit k dílu. Ner. Příroda postavila mne na dráhu, na které jsem volila prostřední cestu. Pfleg. Stal se Mohamed v Mekce jaksi psancem čili kromě zákona postaveným. Rieg. Čas mne zavolal, abych se postavil v řady neohrožených bojovníků. Pfleg. Král sám postavil se v čelo útoku. Vlč. Bál se nehody, aby se lásce jeho nepostavila do cesty. Šmil. Já jí neberu v ochranu, postav se po její straně, já tě proto nezatratím. Hál. Postavme se nyní na místo prostého čtenáře z lidu vmysleme se do jeho postavení. Durd. Sport. postaviti hráče (k zápasu) určiti do mužstva. D postaviti vojsko vyslati do pole; postaviti se (o vojsku) zaujmouti vojenské postavení. Mohou [Thakifovci] postaviti dva tisíce ozbrojenců. Rieg. Proti našim sto padesáti helmům musí nepřítel pateronásob vojska postaviti. Klicp. Markrabě nikdež polem se proti němu [Jiřímu] nepostavil. Pal. [Král] nemůže tolik lidu sebrati, aby se proti němu [nepříteli] postavil. Něm. Přicházeliť válečníci, aby postavili se pod prapor Tábora vítězného. Jan. D býti postaven (jak) zaujímati jisté společenské, úřední, hospodářské postavení, zvl. vyšší. Hodil se do parády a běžel k vysoce postavené osobnosti. Čap. Ch. Pan otec fary Týnské byl o poznáníčko lépe postaven než kolega soused. Win. Postaral bych se o to, aby byl učitel tak postaven, že by ho žádná o živobytí starost netížila. Svět. Pohubuje si [oficiál] na osoby níže postavené. Rais. D býti postaven (v čem) zast. býti, žíti ve stavu něčeho nepříjemného, tíživého. O Šmardovi jsem věděl, že v bídě postaven není. Čap. Ch. Rodiče postavení v okolnostech dosti těsných odhodlali se dáti syna na studie. Zel. Sestra má, v bolest a uzkost postavena, ze mdloby do mdloby padá. Klicp. Věc takto počatá a v nejistotě postavená vzala blahodárný obrat. Kal. D postaviti (koho za koho) zvoliti, ustanoviti někoho v nějaké hodnosti, funkci; postaviti se (za koho) ujmouti se nějaké hodnosti, funkce, státi se něčím. Postaven byl za dozorce nad stavbou. Herb. [Milenec] postavil sobě jiného za svého pána, rozum totiž a mírnost. Pal. Chtějí-li se dva z vás postaviti za svědky, půjdeme tam hned a pozůstalost ohledáme. Hál. [Za kováře] dva dobří měšťané se rukojměmi postavili. Win. Měsíc po svatbě Hanči křtili syna. Za otce postavil se její muž, za kmotra obroční. Baar. Nikdy si na mně nežádej, abych se k tvým dětem za kmotru postavila. Svět. D postaviti (koho kam) přivésti, předvolati někoho někam; postaviti se (kam n. kde) dostaviti se někam. Oznámeno mi, žeby pacholek Fiřt honáky prozradil, abych jim ho postavil. Win. Do Říma postaviti se nemohl [Jiří]. Schulz. Když páni poručili, musili se všichni poddaní postavit. Svět. Přijev [Otto] do měst Pražských, brzo na kanceláři se postavil. Lum. D (co kam n. kde) předvésti, ukázati, vyjeviti; postaviti se ukázati se, objeviti se. Ta upomínka rázem postavila před Katruši celou knihu života jejího. Vlč. Je třeba znovu je [cíle] na oči postaviti všem. V. Mrš. Natáhl všechny kolíky svého umu, aby před slečnou svou osobnosť do nejlepšího světla postavil ukázal nejpříznivěji. Šmil. Objevení se Staziny postavilo jej do podivného světla vzbudilo podivné mínění o něm. Šim. Postavili se mu před oči zlatí snové mladosti jeho. Čel. Silhueta jakás se zrakům postavila. Šlej. Chtěl, aby postavil se mezi manžely zoufalý obraz jeho sestry. Pfleg. D uvésti, položiti, dáti (do nějaké polohy); postaviti se zaujmouti nějakou polohu. Proti egoismu postavil Saint-Simon lidomilství. Zey. Potřebíť rozličné plody vedle sebe postaviti, aby se mohlo rozhodnouti, který z nich pěknější. Obzor. Naproti oné síle duševní musí se postavit síla rovná. Ner. Postavil se do bojovné posice. Jir. Hoch se jinak nepostaví než v malebnou pózu živoucí sochy. V. Mrš. To druhé je věc postavená již na ostří vyhrocená, napjatá. Maria. Mysl. postaviti připraviti chytací zařízení k lapání zvěře. D býti postaven (na čem) býti založen, spočívati na něčem, záležeti v něčem. Uvedl se v rozhlase groteskou, postavenou na komických situacích. Rozhlas. Článek postaven byl na půdě legalní. V. Mrš. Nedá se očekávati, by na pouhých domyslech postavená theorie poskytnouti mohla dostatečného světla. Čel. Podával se k umluvám se šlechtou, aby ji získal k učení svému, aniž žádostiv byl postaviti vládu svou na záhubě strany odporné. Pal. Její vychování, po stavené na cizích dějinách, vzdalovalo ji života. R. Svob. D postaviti (co) stavěním zříditi, vybudovati. [Děvčata] vítala kouli sněhu, z kterého postaven měl býti sněhulák. V. Mrš. Jako školák postavil jsem si u řeky primitivní čihadlo. Jir. Hračkou ji [zeď] mohl člověk rozbourat a hračkou postavit. Hál. Ovčák vzal zlato, postavil si dům. Něm. Ta silnice je špatně postavena… pořád se to všude sype. Staš. Po smrti postavíte mu [spisovateli] pomník. Zákr. Otci postavil kříž nad hrobem. Prav. Dnes v každém srdci postavím si z lučních květů trůn. Slád. Proti návalu nekonečných útoků musila se postaviti hráz musilo se jim čeliti. Ehrenb. Celý román je práce velmi dobře skloubená a postavená — jenže postavená na písku nemající pevný, reálný základ. Šal. Stud. slang. Když byli konečně „ušili pytel“, neboli „postavili boudu“ na své svěřence, rozcházejí se docenti k rodinným krbům vyzráli na ně. J. Žák. D sestaviti, zhotoviti, vytvořiti. Postavil sám nejeden kus solidního klavíru. Čap. Ch. Často ji pojímala touha po tom novém městě, kdež nová církev bude postavena. Jir. Lid. Krejčíř slibuje, že mi do pozejtří svatební šaty postaví. Svět. Pantáto, není to pěkně postavená bota? Kosm. Ale uměli Brožkové postavit muziku, že je bylo radost poslouchat. Hál. Anton dovedl postaviti kus práce za den. Křel. Kolman umí postavit sloku. Šal. Sport. slang. Norka Balentienová postavila nový norský rekord na 200 m znak. Lid. nov. D Lid. napsati, zapsati, složiti, vysloviti, vyjádřiti. Oba [otec a syn] těžkou rukou postavili na papír svá jména. Prav. Což o to, on [starý Lojka] uměl slovo postavit. Hál. Kdo by to řekl do toho děvčete, že postaví písmo jak advokát. Herb. Řek’ mi, co do psaní postavil. Nov. Předříkávala jsem mu [písaři]‚ co má do dopisu postavit. Svět. Všecko se tak vyřídilo, jak to nebožtík děd byl postavil do své poslední vůle. Prav. D ustanoviti, určiti, formulovati. [Bolehlav:] Račte na místě postaviti, který strom je náš. Win. Smysl depeše byl postaven mimo vši pochybnost. Krás. Čas. [Kristus] soud anebo den soudu jmenovitě nepostavil. Čel. Postaven [poslanci] poměr k Vídni, ale ne k Římu. Mach. Řezbářství postavilo si cíle vznešené. Ner. Postavil si za účel, vytěžiti ze statkův co nejvíce. I. Klicp. Strana realisticko-pokroková nepostavila vůbec kandidátku středních stavů. Kun. Pak mu [otec] postavil otázku: „Ještě jsi se nerozhodl, kdo by se k nám hodil za budoucí panimámu?“ Prav. Pak se mu postavily otázky — jasné a makavé. Prav. Proto tu [soudy] jsou, aby když se něco nemůže na určito postavit, ony to rozsoudily. Rais. Před výkladem musí na jisto postaveno býti faktum, které se vykládati má. Krof. Nebylyť posud ani vnější příhody života jeho [Jungmannova] postaveny na jisto. Zel. D (co n. nač) dáti vařit něco. Postavil na plotnu brambory. Jir. Poněvadž maso pozdě postavila, museli páni hosté na oběd čekat. Rub. Růženko, udělej oheň, postav vodu a uvař kávu! Zschokke. Připozdívalo se, čas večeři postavit. Svět. Postavila jsem již na čaj. Podl. Podivila se, že už je zatopeno a na snídani postaveno. Herrm. D postaviti se (komu n. čemu) dáti někomu najevo nesouhlas, odpor, setrvati proti něčí vůli na něčem, vzepříti se někomu n. něčemu. Celému světu se chtěl postavit a vysmát se každému. Svět. Prudcí lidé často roztlukou, co mají v rukou, když se jim někdo postaví. Prav. Mládenec se jim [žoldnéřům] postaví, začne do nich sekat. Jir. Ano, je pravda, že jsem celé hospodě se postavil. Baar. Žádný si netroufal postaviti se mu [medvědu]. Durd. Nechtějte [muži]‚ abychom, kvačí-li na nás [ženy] nebezpečí, postavily se mu, jako to činíte vy. Šrám. D (komu) zast. vyrovnati se někomu v něčem. Byla nejkrásnější dívka celého okolí, a nemohla se jí žádná ženština postaviti. Jindy. Dokud Martin v plášti chodil, nosil hlavu vysoko, každému se postavil a nic se neštítil. Prav. D (za koho n. zač) svým vlivem, svou mocí vzíti v ochranu někoho n. něco, zastati se někoho n. něčeho. Když se všichni postavili proti vám, musila jsem se já postaviti za vás. Schein. Universita postavila se za autoritu své strany. Tomek. Všecky strany se za návrh postavily. Naše d. D zaujmouti nějaké stanovisko k někomu n. k něčemu. Postavil se na stranu těch, kteří žádali od kněží nejen slova, nýbrž i skutky. Hol. Protokoll sepsán byl, ale rada zapomněla na to, jak se k němu postaví poslední instance. A. Mrš. Jindřich Vodák postavil se jen teoreticky k problému dětské četby. Lit. noviny. Můj otec se postavil proti mně. Vach. Postavil se [J. Nejedlý] příkře proti novému proudu. Zel.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 1899 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 1899