• povinnost, -i f. závaznost, nutnost konati něco; něco, co musí býti konáno. První povinností umělcovou jest, aby mocí svého umění vzbudil zájem pro svůj svět. V. Mrš. Zde [na faře] strávil tři leta v horlivém vykonávání povinností svého úřadu. Vrch. Svazky a povinnosti k rodině, stavu a společenstvu podmílaly hrdou budovu svobodného určování sama sebe. Šmil. Povinnost přednášení měli z počátku jen ti mistři, kterým byly vysazeny platy od císaře. Tomek. Pokládal jaksi za povinnost, zachovati se dle svého slova. Čech. Já mám přímo za svou povinnost na tomto místě vzdáti hold neobyčejnému duchu. Vrch. Roboty neměli [Jiráskův rod]‚ ale beze vší povinnosti přece nebyli. Jir. [Knížka] byla psána po zlomečcích a z denní povinnosti žurnalisty. V. Čer. Právě k samozřejmým povinnostem bývá třeba značného sebezapření. Pujmanová. Práv. závazek nějakého konání neb opominutí, zabezpečený právní normou. Povinnost branná, svědecká, alimentační a j. Filos. chování, jež je po nás požadováno na základě práva nebo mravnosti a jež uznáváme pro sebe za závazné.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 583 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 583