• práti ned. (peru, pereš atd.) čistiti tkaniny, obyč. prádlo, vodou a mechanickou prací, obyčejně s použitím mýdla a jiných pracích přípravků. Měla častým praním již valně vybledlé kartonové šaty. Arb. V úterý dala se do praní. Kosm. Prala šátek v řece. Svob. Matka na ně [děti] prala a záplatovala. Něm. Velhartická pere u jednoho professora je pradlenou. V. Mrš. Přen. Matrony v kostele si vyperou duši z hříchů a pak před kostelem v důvěrných kroužcích perou své bližní. Jah. Její prst se položil na první odstavec úvodníku, v němž bylo práno špinavé prádlo páně purkmistrovo z jedné vody na čisto probírány nepěkné záležitosti. Vrba. D tekutinou zbavovati něco nečistoty n. něčeho jiného nežádoucího. Jáhle v trojí vodě neper. Jir. Husička se dopíkala, Kačena prala salát. Herrm. Fot. praní negativu odstraňování solí z citlivé vrstvy (po vyvolání a ustálení) proudem čisté vody n. ponořením do čisté vody, která se častěji vyměňuje, vypírání. Zeměd. čištění plodin před zpracováním: praní řepy, bramborů a j. Chem. omývání nečistot n. vedlejších produktů při chemickém pochodu vypírání. Horn. rozdružování uhlí n. rud proudem vody. D (do koho, do čeho, oč, koho, co, bás. več) bíti, tlouci do někoho n. něčeho. Karabáčem do nás bude prát. Hál. Vím, kam se může práti kladivem, kam prutem a kam jen stéblem. Křič. Viděla jsem poklasnou, anaž své dítě nemilosrdně prala. Něm. Baráčník pral uvnitř ženu. Šlej. Hleď, v reklamy bys buben notně pral. Vrch. Když nemohli [koně] popadat dechu, [vozka] pral do nich bičem. Sum. Neměli ani dost hrubých kusů, jež by praly do praků a mařily oblehací dílo. Jir. Voda se ženoucí prala o dřeva do řečiště skácená. H. Jireč. Vichr vztekle do vln bílých pere. Ner. V síňce šeré, nechť sníh i vítr v okna pere, juž kvetou sny. Vrch. My vidíme, jak pere do plachet nám vichřice. Slád. D (co, čím) expr. prudce, silou házeti něčím. [Mehmed] rukou lomí, turban pere s hlavy a nářek rozesílá usedavý. Hál. To huž čtvrté [koláč] do sebe pere [kluk]. A. Mrš. Zasmušilou nocí teď sténá táhlý vítr ze vší moci, kaštanů zbylé hnědé listy dere a ve chumeli jimi chvilkou pere kams v černý kout za blízkým domu rohem. Mach. D (o slunci) prudce, silně svítiti, hřáti, páliti. Slunce pralo v obnažený týl. A. Mrš. Slunce pralo do nich [pracujících na poli] plným žárem. Rais. D práti se bíti se, tlouci se ve rvačce, rváti se. Kde jste se to pral? Klobouk máte celý odřený. V. Mrš. Sousedův učedník se pral s nějakým klukem. Jir. Po dvoře běhají slepice, kachny, husy, perou se kohouti. Pfleg. Vjela do mne rvavost, že bych se s celým světem pral. Ner. Poutá vás to stádo vrabců, peroucích se o zrnko. Vrch. Mladí ať bojují, ať se perou se světem. Jir. Člověk se musí umět s tím životem prát! Rais. Lidé v té Praze se prý o ty jeho obrazy zrovna perou jeden přes druhého je kupují. Kronb. Po jiném se, hospodáři, ohlídněte podkováři, já se o to neperu nedychtím po tom. Hol. Přijel jsem ještě před tou futeří. Teď se tam [venku] všickni čerti perou je boží dopuštění. Rais. [Zaměstnanec] se s tímto chefem stále pral byl ve sporu. Svob. Teď se tam [u Chadimů] pere bída s nouzí. Rais.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 643 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 643