• praxe (ps. též prakse), -e (lid. prakcí, -í, zast. praxí, -í, praxis, -xe) f. provádění, uskutečňování. Na Rebberské poště nebývalo zvykem posílati došlých dopisů adresátům do domu. Veliké vzdálenosti nepřipouštěly jiné prakse. Klost. Některá z nich [jmen biblických] nevešla nikdy v praxi. Ner. Vydáváš se podezření, že se ti jedná o praxi nejnovější feministické theorie, podle kteréž žena nemá na muži požadovati více než dítě. Čap. Ch. Bude to spis obsahující jak theorii, tak i praxi. Havl. Více mě láká filosofie než životní praxe. Baar. Na praxi životní má pověra větší vliv než víra způsob života. Herb. D osvojování pracovní methody, zručnosti, obyč. u začátečníka; přípravná doba zaměstnání. Za týden budu dělat třetí [zkoušku]; pak se chystám jít do prakse k soudu. Staš. Čert každého [koncipistu] bere, sotva si svoji sedmiletou praxi po doktorátě odsedí. Herrm. Vyučil se [mladík] obchodu a po nějakém roku praxe ohlížel se, kde by se mohl usadit. Her. D provádění povolání. Vypravuje příhody z prakse školní, vyslovoval se [ředitel učitelského ústavu] někdy hodně nelibě o tom onom starém kantoru. Rais. Na počátku své [lékařské] prakse jsem trpěl osmi nemocemi. Mah. Doktor hodlal prakse zanechati a najati nějaký dvůr. Šmil. Už neprovozuje [lékař] prakcí. Čap. Ch. D zkušenost získaná stálým prováděním něčeho. Mám dostatečnou praxi a doufám, že bych vyhověl zcela [v úřadě na nejvyšším místě]. Herrm. Jsa nadporučíkem u dragounů, měl dosti příležitosti, aby nabyl rozsáhlé praxe v užívání života. Kun. „Nemůže býti každého dne hubička,“ říkával z vlastní prakse své. Šmil. D lékařova n. advokátova klientela. Dámy slezly na náměstí před domkem lékaře Vl., jenž měl v S. malé hospodářství a v dalekém okolí velkou praxi. Havlasa. Advokáti praxi svou mají hlavně mezi třídami právě uvedenými [bohatými]. Ner. [Lékař] měl velkou praxi ve středním stavu, ale také i u šlechty. Jir.