• princ, -e m. nepanující mužský člen panovnického n. knížecího rodu. Korunní princ následník trůnu. Slyšel jste o Budhovi? To byl dokonce královský princ. Vach. Pozvali si mladého pana knížete na hon, aby se měli čím pochlubit; princ přijel, ale na srnce po několik nocí marně číhal. Staš. Jdu do lesa a vesel jak princ z pohádky se vracím. Heyd. Domů se vrátila zářící a veselá, jakoby pro ni byl přišel princ. V. Mrš. Ženy a spanilé děvy dostavily se v hojném počtu, aby holdovaly princi Karnevallu tančily. Lier. D Hypok. synáček. Tonička má prince, slyšíte, hocha jako malinu! Rais. Tatínek, ač chce-li mít se svým princem dobrou vůli, běží koupit mu koníka. Bes.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 152 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 152