• pro předl. s akus. vyjadřuje, že se něco děje k užitku, k prospěchu někomu n. něčemu. Přicházím, abych ti poděkoval za všecko, co jsi pro mne učinila. Jir. Sedlák věděl, že pracuje na svém, pro sebe a pro své děti. Herb. Nemůž’ býti nic krásnějšího nad to, když dvé srdcí pro sebe žije. Štol. Vypravovala, že paní Oplotná měla pro ni ženicha za lubem a že včera začala u Františky pro něj pracovati. Šmil. Když oko pro někoho nejvíce hoří, plamen jeho je nejblíže k uhasnutí. Hol. Odejdeme ze světa, aniž jsme co učinili pro svoje štěstí. Šim. Slib si dejme a v něm stůjme: pro blaho své drahé vlasti všecky síly obětujme! Něm. D vyjadřuje souhlas s něčím n. někým, podporování něčeho n. někoho. Vláda prohlásila se pro centralisaci. Pal. Obecné mínění bylo pro varhaníka. Šmil. Lid je celkem pro Peka, ale málo kdo odvažuje se hlasitě to vysloviti. Hol. Bára pro žádné spolky není. Rais. Cože? ty máš pro sebe velkou nadšenou stranu? Svět. Mezi hosty zbudilo vypravování toto veliké hnutí; mluvilo se pro i proti, povstaly sázky a hádky. Hum. kal. Jal se vykládati své důvody pro i proti. Šmil. Kupcová byla arci pro to, aby se její dvacetiletá Andulka vdala. Pfleg. Nejsme pro to, aby na kruchtě kostelní zpíval se valčík, také ale ne pro to, aby v taneční síni církevní chorál napomínal nás k cudnosti. Ner. Časté přijímání, pro které již Matěj z Janova byl horlil, jim [Vilémovským] bylo oblíbené. Goll. D vyjadřuje, že se něco děje kvůli někomu n. se zvláštním ohledem na něco. Lidé ji mají rádi, a pro ni mnohý odpouští také i těm druhým. Něm. Ona dáma pro vás zločin spáchala by nejtemnější, pro vás svatou chtěla by se státi, aby mohla orodovat za vás před Bohem. Zey. Prosila jsem nebožtíka pro boha, aby toho nečinil, že by mně to bylo do smrti hanba. Svět. „I pro pána Boha, tolik peněz!“ divila se stará. Něm. Pro milý Bůh, ach, vím už, vím: ó — ty [Eliško] jsi poslední. Vlč. Pro pána krále, Petříku, ty jsi opilý? Staš. Pro rány boží, nepovídej mi tyhle věci! Šim. Pro Kristovy drahé rány! Panímámo, pospěšte, Františka ranila mrtvice! Kun. I pro pět ran, holka, co se ti stalo? Baar. Prosila ji pro všecko na světě, aby se o tom ani slovem nezmínila. Prav. Kdyby tu [učitel] nějakou souši zadarmo a pro Boha nedostal, přinucen by byl ohřívati se jenom takovým teplem, které mu Bůh již do krve vložil. Havl. D vyjadřuje hmotný cíl nějakého děje, to, co má býti opatřeno, získáno. Ach běda, nebudu víc chodit pro vodu. Čel. Zajel ku břehu pro písek. Hál. Žena, zaskočivši do síně pro dojačku, uháněla do chléva. Rais. Vymrštil se [paša]‚ jakby uštknut zmijí, sahá k pasu pro dýku. Jan. Muzikanti spustili intrádu a pro Cilku si přišel tentýž černě oděný pán, co ji prve odvedl k tanci. V. Mrš. Že si pro tě [neposlušné dítě] přijde klekánice. Rais. Ranila jej mrtvice. Poslali pro kněze a pro felčara. Jir. Dobře jsi učinil, že jsi pro mne vzkázal. Šmil. D vyjadřuje, že něco je určeno pro někoho n. pro něco. Kníže poslal sto zlatých pro chudé zdejší osady. Třeb. Seděla doma a šila pro děcko. Šmil. Tetičce posílala [Babuša] každý měsíc peníze a pro Mařenku hračky. A. Mrš. „Měkkou roštěnku pro pana profesora,“ zavolal [číšník]. Šim. Všecko jsme zaseli, všecko vysázeli: zlatý po záhoně ovísek pro koně. Čel. Máte snad už pro Františka vyhlídnutou nevěstu? Šmil. Vyber pro mne jednoduchý oděv. Klicp. Na místě pro kněžstvo určeném bylo pořád ještě prázdno. Havl. Pro pobuřovatele je stanoven přísnější trest než pro ostatní účastníky. OSN Dod. Místo jejich bylo [v hostinci] vždy pro ně prázdno. Ner. Vedla ji do ústavu pro slepé. Prav. Cesta je pro každého. Šmil. To strašné hejno skokem k budově přikvačí, že skorem ani prostor pro všechny nestačí. Obr. živ. Vyšel ven s trpkostí, že Anna neměla pro něj vřelejšího slova. Jir. Tu žádný neměl pro mne odpovědi! Pfleg. Vždyť nemá pro jinou oči než pro tu starostovu. Rais. To bylo něco pro děvčata, kterým byla [vdova] ode dávna trnem v očích. Štol. Někdy mlynářka muže jemně pokárala, vidouc, jak děvče do těch novin honí, že to přec jen věc, která pro ženštiny není. Svět. Ta jejich [obecních starších] usnesení jsou leda pro kočku a ne pro nás. Baar. Všecka dogmata jsou pro kočku k ničemu, bez ceny. Šal. Totě krásný pán, šeptá Dobrunka sama pro sebe. Něm. Já nemohu ve své kanceláři potřebovat pokoutníka, udělejte se pro sebe, je nás advokátů v Praze beztoho málo samostatným. Čap. Ch. Každý má něco pro sebe, ale Manilov neměl nic zvláštního. Havl. Každé stavení bylo pro sebe a kolem dokola obklopeno zahradou zvlášť. Rais. Lidé z Malé Strany jsou zvláštní národ pro sebe, docela odlišný od ostatních Pražanů. Til. Ano, žije pro sebe, nechodí do společnosti. Štol. Ponechal si [Fiala] prozatím každou poznámku pro sebe. Šmil. Vydání pro dům se více jak zdvojnásobila. Šmil. Jsou to díla velkých vášní a nehodí se pro věk, kdy sníme o lovu a jízdeckých koních. Vrch. Připrav se náležitě pro nové povolání. Šmil. I vyšší školy jsou v té pověsti, že se v nich mladý lid velmi málo pro život naučí. Havl. Nemohlť si abbé pro nejdražší poklady své voliti lepšího opatrovníka. Šmil. Dávno je zralý pro peklo. Šmil. O dušičkách na hřbitově větřík vesele si s lidmi zahrává radostí snad, že to množství lidstva pro hřbitov už zase dozrává. Ner. Tys rosa nebes, která můž’ jen svlažit pal vášně, pro kterou svět hledá jméno. Vrch. Měl pro živel komický Měchura náležitý výraz. Šmil. Snažil jsem se pro okolnost tu najíti vysvětlení. Šim. Co je to platno, ta [strýcova žena] byla jen pro veliký svět vychována. Šim. Zvěst, kterou ti nesu, je pro tvůj pouze sluch. Zey. U zdi stály truhly plné šatů vinutých, v rohu skříň pro šaty choděcí. Jir. V předu byly zahrádky pro zeleninu a pro květiny. Rais. V nárožním pokojíku založil si knihovnu, vedle měl komnatu pro odpočinek. Pfleg. Nyní přál si míti něco nového aspoň pro neděli. Herrm. Naříkal si, že je mu nějak nekalo, poručil si skleničku pro žaludek. Rais. Přišla důchodních kuchařka, že jemnostpaní posýlá nějaké pilulky, ty že jsou tuze dobré pro kašel. Jir. Je prý [léčivá vodička] pro každou zlou nemoc. Něm. Když byl někdo nemocen, babička hned měla některé koření pohotově, hořký jetel pro vytrávení, řepíček pro krku bolení. Něm. D vyjadřuje bližší určení, vymezení, co do času n. počtu případů. Pískal [myslivec] na psa, avšak pro tentokráte zřekl se poslušnosti. Thom. Pro ten čas nezbývá nám, než připraviti se na nejhorší. Jan. Vždyť snad pro jednou nemuselo být tak zle. Rais. Padolí přivykla hned. Den tu nebyl jako den, každý přinesl něco nového, alespoň pro začátek. Jir. Nechtěl bys býti pro dnešek mým hostem? Zey. Omluvil se pro odpoledne a večer na odpoledne. Pfleg. Stařec byl by rád svou chybu napravil, ale nevěděl pro okamžik, kudy a jak v tom okamžiku. Šmil. Ukázal cestu, jak duch český státi se může zjevem skutečným, pro budoucnosť působivým. Šmil. Ona se ho pro všecky časy odřekne. Prav. Sedíc u zpívajících vlnek, mělať aspoň jedinou útěchu, že dopit kalich utrpení pro tento svět. Svět. Když slunce konečně zase proniklo mraky, bylo Pompeji pohřbeno pro víc než půl druhé tisíciletí na víc. Ner. Vody navážil pro případ božího ohně. Baar. Půjč mi pro všechny případy patnáct tisíc korun. Ben. Můžete mít radost, že tak svorně spolu žijí a že jsou zajištěni pro každý případ. Šim. Ustanovil se na tom, že pro všechno s Ofkou nejdříve promluví. Jir. Pro strach měli na Chodsku odjakživa uděláno, lekajíť se tam až po dnes teprve třetí den. Baar. D vyjadřuje podnět děje, obyč. ztrátu. Ach matičko, muka, muka — pro děťátko srdce puká! Erb. Srnku jim někdo otrávil; tři dni pro ni plakala. V. Mrš. Budu kdes v cizině pro tebe lkát. Čech. Utřela si slzy, tekoucí pro zabitého otce. Zey. V bolestech své děti porodila, mlékem svým je kojila a pro ně chvěla se! Vrch. Sebere [vdaná dcera u rodičů]‚ co bude moci, a zas půjde. No, nevídáno pro nějaký hadr! Rais. Pro jednu pannu — klobouk na stranu — pro jedno kvítí — slunce nesvítí. Baar. Pro pravdu se lidé nejvíc hněvají. Přísl. D vyjadřuje důvod n. pohnutku. Blahoslaven buď, Nimrode, pro krásný svůj čin. Zey. Byla jedna královna, která pro svou krásu daleko široko byla vyhlášena. Erb. Nemohlo se Evičce vyčítat, že svou práci neumí, pro čtení ji zanedbávajíc. Svět. Dnes nemám žádné paměti, jedno pro druhé zapomenu. Klicp. Kolovrat byl dnes pro velké svátky zastřen bílým šátkem. Svět. Hospodář po dlouhý čas nebyl podoben sobě pro samý smutek. Hál. Kaple ona byla již od 10. stol. pověstná pro zázraky. Tomek. Pohnali [dominikáni] nenáviděného kazatele na soud před arcibiskupa pro dva články kacířské. Pal. Zaradovala se pro tu zprávu. Jir. Rána zaduněla, zda ostře — slepě — pro kouř nevíš už. Mach. Postavu starcovu pro samé slzy neviděla. Šmil. Pacholci a děvečky nemohli se pro Šotka ani hnout, všecko na ně vyzradil. Erb. [K neposlušnému dítěti:] Poledne v tom okamžení. Táta přijde z roboty: A mně hasne uvaření pro tebe, ty zlobo, ty! Erb. Bořivoje jste opustili pro Svatopluka a nyní opouštíte Vladislava pro Otu. Choch. Říká se o zdejších sedlácích, že by si pro groš nechali třeba koleno vrtat. Baar. Strhl se povyk pro nic za nic. Něm. Pro nic za nic nepřišel [syn] v takovou dálku, bude snad chtít peníze. Rais. D vyjadřuje účel. V neděli pošle nejstaršího bratra svého do mlýna pro slovo [k nevěstě]. Svět. Až bude její muž představeným, nebude musit chodit pro radu jinam. Svět. Ptala jsem se jen pro jistotu, než začnu o penězích. Ben. Oblékla se pro žert co Titanie, ovinula si ohromný věnec z jasmínu. Zey. Jednu z nejpamátnějších událostí, jež tuto sepsány byly pro paměť potomkům, chceme vypravovati. Třeb. Zavedena bude ouplná rovnost každého před zákonem, o které ale musím pro vysvětlení několik slov podotknouti. Havl. Slevte [sedlák kupci] pro štěstí desítku. Baar. Nešlo o velké peníze a nedělali [hoši] ze hry, jak se praví, řemeslo, provozujíce ji jen pro vyražení. Prav. „Nejsme tu pro vaše blázny!“ skončil [president soudu] svoji kázeň. Čap. Ch. Ta píseň není věru pro zasmání. Slád. Kráčel pomaleji a také se často zastavoval jakoby sobě pro oddech. Jir. Zůstaly jí po něm pro potěšení dvě dítky. Jir. Nákladem spolku pro vydávání laciných knih českých. Šmil. Teď k dobru země jednat jest, pro zachování staré víry otcův a pro svých dětí lepší budoucnost. Vrch. Zanesl jsem je [jahody] strýčkovi a tetičce, ale oni jen pro jméno vzali několik a ostatní jsme snědli se Štěpánem. M. Jahn. No, dal jsem jim pro poučenou. Ty budou mít radost! Jir. [Špírek k poddaným:] „Vidíte ho [knížete]‚ jak se od mé hranice klidí? Dostal pro vítr.“ Hol. Žádal, aby veverka byla pro výstrahu popravena. Bass. Lit., est. umění pro umění. D vyjadřuje důsledek nějakého děje. Ta skříně se skleněnými stěnami stála v pokoji jen pro hřích, jak babička říkala. Něm. Ten [bratr] matce pro radost, otci však pro hořkou žalost, docela z domu zmizel. Klicp. [Tadyáš Zuzance:] Tys u mne pro zlost! Klicp. Jdu na číhanou, a tu, pro nešťastnou náhodu, pan vévoda mne zavolal nešťastnou náhodou. Jir. [Turecko] té hrstky kamení [Černé Hory] se pro hanbu světskou zmocniti nemohlo. Hol. Děcko jakési spadlo do vody, než pro štěstí zahradnický pomocník byl na blízku, a ten vynesl topící se dítě na štěstí. Jir. Vousy jsem si musil pilně škrábat, sice bych byl býval pro posměch. Rais. Jsem jim pro blázny. Baar. D vyjadřuje přípustku. Dejme tomu, že nám odebéře [režie] pět až deset tisíc, zůstane pro to pro všecko krásná sumička čistého výnosu přes to přese všecko. Pfleg. Pro to všecko s ním [zahradník s pánem] velmi dobře vychází. Pfleg. Pro to pro všecko ale mohly by se sestry navštěvovati, kdyby neodnášely plnýma rukama. Prav. Zarděla se [babička] vždy jako panenka, když někomu nerozuměla, a pro živý svět znovu nebyla by se optala za živý svět. Baar. Měl jsem ji tak rád, že bych pro celý svět nebyl zkalil její štěstí za celý svět. Šmil. Terezce se špatně šlo. Letěla však přece, nechtěla pro nebe zmeškat, až se oba [otec a Mates] uvidí za nic na světě. Čap. Ch. D vyjadřuje zvláštní vztah k někomu n. k něčemu. Učitel byl pro mne tedy člověk hrozný, ošklivý, a bála jsem se ho více než Mikuláše. Něm. Dvacet pět zlatých je pro mladého, svobodného člověka krásný peníz. Čech. Dobře věděl, že nyní pro dívku začíná nejnebezpečnější doba. Pfleg. Oběd byl pro všechny účastníky smutný. Šmil. Čím samorostlejší národ, tím více nacházíme v jeho mluvě takových slov, důležitých nadmíru pro národopisce a filology. Havl. Cesty jsou nebezpečny, zvláště pro ženu. Jir. Uživiti se, toť přece tak snadné. I pro ženu, jak teprve pro muže! Zey. Je to dobré polím a zdravé pro nás lidi. Lid. nov. Pro Lejlu nejsou více noci krásné, jen blízká smrt jí v mysli tane. Hál. Rány v okamžení ranami více pro mne nebyly. Mach. Bylo pošmurno, a pro mne svítilo slunce. Svět. Pro ořech taky nadešel čas zrání. Glaz. Vždy jiný a vždy zajímavý život jako by pro něho byl vymřel. Hál. I pro cizince zákon platí můj. Zey. Nesnadná to zajisté úloha pro pamět. Lum. Naše země je patrně trochu malá pro obry. Lid. nov. Našel jsem tam [v Basileji] mezi jinými pro historii českou důležitými spisy také katalog rukopisů. Pal. Patrno, jak důležitá jest doba mládí pro vzdělání povahy. Durd. Abych neujímal sobě mnoho času ke studiem a pracem jiným, kteréž aspoň já pro sebe za důležitější pokládám, nepustím se do důkladného rozjímání všech otázek. Pal. Teď teprvé si z celého světa nic nedělala, pro ni mohl shořet na prach, nebyla by rukou hnula. Svět. Já zůstanu Čertovákem, kterým jsem byl, a pro mne skupujte si třeba celý Štěpánov. Šmil. Ať se už hněvá [Hermína]‚ pro mne a za mne — bude aspoň pokoj. Šim. Mně kdyby baron holku odvedl, hm! já řku pro mne za mne, měj si ji. Staš. Já pro svou osobu si myslím, že to mají asi památku po prabábě. Svět. Ne, tatínku, já nechci na žádný bál, víš, já jsem vytancovaná pro svou osobu. Herrm. D vyjadřuje okolnost, že se jistý pocit; jistá vlastnost uplatňuje vůči někomu n. něčemu. Dala se do hlasitého smíchu, v němž leželo opovržení pro doktora. Šmil. Chudý lid má cit pro neštěstí jiných. Šmil. Nevypadáš tak svěží jako jindy; přílišná tvá záliba pro kuchyni a hospodářství jest tím asi vinna. Šmil. Doba naše, byť se i nestkvěla živým citem náboženským, neztratila přece smyslu pro historické památky křesťanského umění. Ner. Jižní obloha otevřela mu oči pro osvětlení. Štech. Však on později ujme se věci ubohých kupeckých mládencův a učedníkův, aby měli pro povolání své více lásky k povolání. Herrm. Vzbuzeným zájmem pro historii vzbuzen přirozeně i zájem pro důležitý pramen historický, listiny o historii. Ath. Jeník jako by neměl smyslu pro celý ten svět, který se točil okolo něho. Hál. Po tom, co jej samého ráno stihlo, byl farář pro takové neštěstí citelnější a ochotnější. Jir. Jsem silně nadšen pro ideu, by dobré činy měly dobrou odměnu. Havl. Horké pásmo a obě pásma ledová nejsou příliš vhodna pro vědy. Tille.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 2757 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 2757