• prostředí, n. okruh, v němž člověk žije, souhrn morálních a sociálních podmínek života, okolí, milieu. V tomto rodinném prostředí ovšem nezůstal rozhled inteligentní sestry jednostranným. Krás. Macchiavelli se životním slohem vůbec neliší od svého prostředí. Čteme. Chtělo se, aby se cítila v novém prostředí doma. Šrám. Polemisuje [Dubos] v mnohém s Fontenellem a liší se od něho hlavně ve výkladu o vlivu prostředí na literaturu. Tille. Lze i v tom [Valdštýnově touze po moci] vysvětliti snahy jeho z českého prostředí. Pekárek. Chem. prostředí kyselé, alkalické, suché, vodíkové, alkoholické. D Zř. střední část, prostředek, střed. V prostředí [tábora je] hlavní stan. Vrch. Málokdy se [při fotografování krajiny] najde motiv, kde by se objekty v popředí nepřekrývaly vzájemně s objekty v prostředí, případně i v pozadí. Lid. nov.