• proud, -u m. voda rychle, nepřetržitě, mocně se valící; vodní tok. Čistý proud šplýchal po kamení a bublal mezi kořáním olšin. Rais. Jarní tušení juž chvělo se tím stromovím na tichých ostrovech tam dole v proudech šumné Vltavy. Zey. [Horník] nedbá tmy, ni proudů tajných hukotu kdes v stínu. Vrch. Tu vyplyne ze stříbropěnných proudů bledá paní. Něm. Svých proudů vření utišilo moře. Vrch. Drobné stružky sebraly se přívalem v jeden proud. Hál. Proudy rozhoupaných vln chopily se mne vší silou. Pfleg. Na ostrohu mezi oběma těmi proudy [bystřicí a potokem] jest zámek. Staš. Voda byla veliká, strhla loďku do proudu. Hol. Člunky papírové plují po proudu. Vrch. Cítil [farář]‚ že stojí se svou snahou k širokému davu osadníků v poměru nepřátelském, že pluje proti proudu obecnému mínění. Baar. Po dláždění voda proudem teče. Ner. Jedním proudem vlil ji [skleničku] do hrdla naráz. Rais. Nejdražší vína tekla proudem při tabuli byla ve velkém množství nalévána. Svět. Přen. Stašek podal často jen zlomkovité studie, přerývané dravým proudem hlavního děje románového. Hýs. Golfické proudy lásky! Břez. Zem. mořský proud pohyb vody na vzdálená místa. Golfský, Gronský, Labradorský, Rovníkový proud a j. D tekutina odněkud vyvěrající, vystřikující n. vůbec ve značném množství prudce jedním směrem se pohybující. Několikrát pohnul pákou [u pumpy]‚ a už hrčel proud čisté vody. Baar. Se střech crčí a o kámen zvoní pleskající, studený proud. A. Mrš. Zavřela oči a proud slz se jí lil zpod zmodralých víček. Zey. Slze vyřinuly se proudem z očí setníkových. Šmil. Jste uhřat, teče s vás proudem pot. Havlasa. Proud horké krve postříkl studenou tvář matčinu. Něm. Nůž mu [krmníku] vězí v krku a mocným proudem stříká skvostná jeho krev. Ner. Bot. proud transpirační voda procházející rostlinou od kořenů osami do listů. D současný pohyb (obyč. rychlý) velkého množství hmotných n. jiných částic. Zavanul ostrý proud vzduchu. Herrm. Večerní vítr zašuměl ve tmavých křovinách a roznášel proud sladké vůně. Jir. Vydechl mu [účetní Pavlátovi] do obličeje horký proud páchnoucí pivem, vínem a čajem. Merh. [Kristina] křičela jedním proudem, až nemohla nepřetržitým dechem. Rais. Začal [prof. Tomek] z paměti přednášeti rakouské dějiny jedním proudem. Herb. Ranní vítr k nim zanesl proud zvuků. Jir. Z hrdla [ptáčkova] zvučný proud se řinul. Heyd. Proud světla se okny valil v síň. Vrch. [Slunce] padalo jasnými proudy paprsků na listí hustých keřů. Šim. [Lampa] vysílala své rudé světlo skrovnými proudy as na deset kroků okolo sebe. Pfleg. Z jich nozder [draků] šlehá jisker proud. Heyd. Mrtvola byla sebou pohnula, jako by ji byl náhle projel elektrický proud. Arb. El. tech. elektrický proud přechod elektřiny z místa vyššího potenciálu na místo potenciálu nižšího; proud stejnosměrný, střídavý, jednofázový, třífázový, kmitavý, jalový, zemní a j. Proud množství elektřiny, která projde průřezem vodiče za vteřinu, proudová intensita. Geol. proud lávový těleso vzniklé výlevem lávy ze sopečného jícnu; proud ssuťový pohybující se mokrá horská ssuť. Fon. výdechový proud znělý (tónový) vznikající, jsou-li hlasivky napjaty a sblíženy tak, že vyluzují tón (hlas); výdechový proud neznělý vznikající, jsou-li hlasivky popuštěny a rozevřeny. D množství n. zástup lidí pohybujících se, jdoucích jedním směrem. Mostem se valí proud lidstva. Podl. Přibývalo nových poutníků. Největší proud jich valil se od Prahy. Jir. Pustili se [Bartoš a jeho dcera] proudem lidu, hrnoucího se ku dveřím. Něm. Korouhve cechů, svítící hřebeny přílbic vynikaly z tmavého proudu lidstva. Rais. Proud útočný počíná se zarážeti, ale generál hřímavým hlasem ku předu pobízí. Jir. Vesničané hrnou se proudem do kostela. Mach. Přen. [Byl] neodvislým od celého toho proudu zbožňovatelů antiky. Tille. Při stěhování národů se ukazuje, jak jeden národ, narážeje na druhý, způsobuje i pohyb tohoto a další a další stěhovací proudy. OSN Dod. Voj. a těl. tvar jednotky, při němž její části jsou postaveny n. pochodují část za částí; pochodový proud tvar jednotky za pochodu. Dopr. dopravní proud chodců n. vozidel pohybující se hustě za sebou. D jednotlivé části (prameny a p.) spojující se v celek (hl. o vlasech a vousech). Proud lesklých vlasů rozvlnil se vyhublé ženě po zádech. Rais. Na prsa proud šedých vousů splývá. Staš. Šli jsme kolem hlohů, posněžených bílým květem poupat v proudech větví rozložených. R. Svob. D (o duševních jevech) množství myšlenek, jež se intensivně, prudce projevuje. Ptačí zpěv, bzukot čmeláka, pohled na třepetavé vážky, vůně růží: to vše probouzívá v nás někdy celý proud citů. Staš. Proud rozkoše rozlil se po jeho [Josefových] údech. Šmil. Tomanovi rozkoš proudem prolila se každým oudem prudce, silně. Čel. Jeho lyrika je melodická kontemplace tichého proudu představ. Götz. [Matka je] doprovázena šíleným proudem vzpomínek na nejstrašnější chvíle Metodova utrpení. Götz. Rád bych spal, jen kdyby jiskrný proud myšlení mně také jednou pokoj dal. Ner. Proudy vděčnosti a něhy dmuly Františkovu hruď. R. Svob. D množství něčeho jiného souvisle plynoucího, zvl. řeči. Při pohledu na ni [dceru] zarazil se Kobosilovi proud nadávek na rtech. Svět. Kašel přerval proud jeho slov. Jir. Babička nebyla s to proud těch řečí zastavit. Něm. [Žáci] k němu z blízka z dálky spěli slyšet proudy řečí věhlasných. Kou. D nepřetržitý běh, postup něčeho. Proud věků zastavil se náhle. Hál. Ty [postavy] se mně v proudu let rozplynuly. Jir. Já vrhl jsem se v dějin proud. Mach. Byli zase v proudu denních událostí. Jir. V běžném proudu života člověk snadno sevšední. Vrch. Ó nešťastný, kdo zhyne v proudu války své vlasti vzdálen. Vrch. Mladík viděl se najednou v proudu městského života. Pfleg. Zvláště se tak stalo s tvarem zoun, který stál mimo proud, jímž vznikaly tvary zrzoun, zrzavý. Zub. Pedro, proudem hry veden, k našemu skupení se blížil. Čap. Ch. Hudba počíná tiše a roste postupem ve velebný proud. Zey. Pak zavedl řeč na umění a Chenier dostal se do proudu. Jir. Vidíme potřebu z proudu vypravování vybočiti. Šmil. Učitel byl již v proudu vyučování. Herb. Byl nucen, uvésti sám opět rokování v proud. Krás. Rozvod je už v proudu provádí se. Švan. Žně již byly v plném proudu. Vrba. Budete vyvalovat oči, až to [soud pro hrušku] přijde do proudu! Kronb. D myšlenkový n. umělecký směr, hnutí. Všeobecný proud ideový ze západní Evropy zasáhl k nám. J. Jak. [Brandesův] spis „Hlavní proudy v literatuře devatenáctého století“. Krás. V době zralosti stojí Held mimo obrozenský proud. Jirát. [Neruda] otevřel poesii českou novým proudům. Vrch. [Staškovy romány] překvapovaly úsilím vyrovnati se s novými proudy myšlenkovými. Hýs.