• prouditi, řidč. prouditi se ned. proudem téci. Vody proudí, kam on [Bůh] jim vykázal cestu. Něm. Z dola z náměstí zazníval mocný hluk jako proudění velikých vod. Jir. Patří upjatě do proudící Orlice. Vach. Mezi lukami proudí se Jizera. Šmil. Voda v potoku proudila tichounce. Třeb. Mocná řeka krve proudí srdcem mým se — mocná řeka! Ner. Kletá v Potockých [jest] krev, než jim počne ještě v žilách proudit. Svět. Na kraji lesa ležel bratr Vavřinec bez sebe. Z hluboké rány proudila se mu vřelá krev. Jir. Krvavý pot s čela se mu proudil. Kou. Fys. proudění laminární, turbulentní tok. D hromadně n. prudce se pohybovati. Davy lidu proudí ulicemi i prostranstvím. Vrch. Lidstvo proudí sem a tam [večer na náměstí sv. Marka]. Ner. Z komína Waldesky proudily právě sloupy dýmu. Vach. Svěží vzduch proudil komorou. Hol. Z Nymburka proudily se šiky voje nepřátelského na vše strany. Jan. Beztvárný lid se tu proudí. Krás. Den letnic byl — tak lahodný a smavý — tam venku proudily se lidstva davy. X. Dvoř. Přen. Čas proudí bez dotknutí přes hlavu mou. Zey. Jak proudí řeč, jak zvoní rým! Ner. Sjížděli jsme s vršku, na němž se bělající obilí proudilo valnými vlnami. Pfleg. Meteor. vzdušné proudění vítr. Fys. proudění tepla. Biol. proudění protoplasmy pohyb protoplasmy v buňce. D volně splývati n. rozkládati se. Vlasy její [ležící královny] proudily volně. Zey. Volně teď proudilo purpurové roucho. Zey. Husté kadeře proudily se v nepořádku po bělostné šíji i po ňadrách. J. z Hv. Jaký to má bohatý vlas [chlapec]‚ i zpod té sítě, co na hlavě má, se mu proudí. Choch. D šířiti se, pronikati. Odtud [z chodbičky] ještě okamžik proudila zář svíčky. Jir. Světlo proudilo tam jen tenkým proudem. Zey. My se zde vrtíme v zápachu, proudícím sem ze záchodů a jizeb. Mach. Myšlénky proudily v širé čtenářstvo. Durd. Čím dále tím silnější vůně proudila se z trouby. Stroup. Zas už se zvuky proudily v divokém víru. Jir. Z nepříliš vysokých komínů proudil se hustý kouř. Pfleg. Cítila, jak se do světnice proudí studeno. Herrm. Odpovědi se mu [bohoslovci] z úst jen proudily. Třeb. D živě se projevovati, kypěti životem. V ulicích proudí ruch a žití. Mach. Laskavá záře zalévá kopce a údolí a v jejím proudění všecko nabývá jasného nádechu. Mart. Pod lebkou proudily mu [panu páterovi] asi jiné myšlénky. Třeb. Zříš, zpozdilý hochu, láska že otecká božským srdcem též proudí. Theer. Zdá se ti, že kolem tebe proudí život starý. Ner. Jasně hořela světla, bleskotaly stěny, proudil hovor. V. Mrš. V. t. proudění.
  • prouditi (vysl. pro-u-) dok. důkladně, do hloubky vyuditi, dýmem konservovati. Neodbude-li [Ondrášek uzeniny]‚ znova buřty rozseká, proudí. V. K. Jeř. V komíně visí prásko, hezky do růžova už prouzené. Baar. [Zloděj nesl] devět kusů slaniny, čtyři kulaťoučké šunky, všechno pěkně prouzeno v jalovci. Lid. nov.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 424 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 424