- publikum, -ka n. 1. veřejnost, přítomné obecenstvo. Nic se tak rychle nemění jako vkus publika divadelního. Vrch. Publikum rozčilovalo se jeho [řečníkovými] novými frázemi. Mah. Při těch slovech se stále potutelně usmíval [farář] a pozoroval publikum [návštěvníky hostince, kteří ho poslouchali]. Rais. Čížek byl si vymínil, aby se pohřeb jeho odbyl v největší tichosti, dobou a cestou pro zvědavé publikum nejméně příhodnou. Čech.
- publikum (ps. i publicum), -ka n. 2. veřejná bezplatná přednáška universitní. Přednášky jsou buď bezplatné (publika), buď za kolejné. Čes. pol.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 152
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 152
|