• publikum, -ka n. 1. veřejnost, přítomné obecenstvo. Nic se tak rychle nemění jako vkus publika divadelního. Vrch. Publikum rozčilovalo se jeho [řečníkovými] novými frázemi. Mah. Při těch slovech se stále potutelně usmíval [farář] a pozoroval publikum [návštěvníky hostince, kteří ho poslouchali]. Rais. Čížek byl si vymínil, aby se pohřeb jeho odbyl v největší tichosti, dobou a cestou pro zvědavé publikum nejméně příhodnou. Čech.
  • publikum (ps. i publicum), -ka n. 2. veřejná bezplatná přednáška universitní. Přednášky jsou buď bezplatné (publika), buď za kolejné. Čes. pol.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 152 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 152