• rým, -u m. zvuková shoda n. podoba v zakončení dvou n. více veršů, řidč. poloveršů. Puškinovi a Alfredu de Musset se vytýkalo, že mají chatrné rýmy. V. Mrš. [Čelakovský] napodobil píseň národní i v jejich slabších stránkách, v neustálené rhytmice, v assonancích místo štěpných rýmů. Vrch. Rytmická důležitost rýmu pochází odtud, že rým, umístěný na konci verše, signalisuje hranici této základní jednotky básnického rytmu. Vedle stránky rytmické má ovšem rým i stránku zvukovou a významovou. Muk. Poet. rým gramatický (planý), štěpný, mužský, ženský, sdružený, střídavý, obkročný, přerývaný, vnitřní. D rýmy pl. m. (řidč. sg.) rýmované verše. [První kronikář český stavu světského] sepsal dílo své jazykem českým, a to v rýmech, mezi r. 1280 a 1314. Pal. Cos vykonal? Pár veršů planých, pár citů v rýmech otřepaných — to všechno, hochu, není nic. Mach. Lidé chodili, co zpívají jakési žalmy a pobožné rýmy, které prý vydal Jan XXII. ČČM. Prosou dovede psát ledakdo, v rýmu jenom někdo. V. Mrš. Dnes jen hlásá chudý rým dědů neštěstí. Vrch.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 210 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 210