• rada, -y f. pokyn (zpr. přátelský n. důvěrný) pro vykonání něčeho, návod, poučení sloužící k dosažení něčeho, poradění. Cítil potřebu poraditi se s někým, kdo vlídně by jej vyslyšel a moudrou radu poskytl. Šmil. Nerudovy dobré rady zůstaly nepovšimnuty. V. Mrš. Sestra volá za bratříčkem: „Slyš, Tománku, radu mou, nedávej se doubravou.“ Čel. Krále Františka II. bolela často hlava, šnupal na radu své matky spaniol, a to mu prý pomohlo. Ner. Jsem vám slečno, radou, abyste si ty kroky uspořila. Čech. Nakoupil si lacino ovoce z panských sadů, kde ho měli tolik, že si s ním nevěděli rady. A. Mrš. Komu není rady, tomu není pomoci. Baar. „Jaká rada,“ nebožák otec říkávali jakáž pomoc. Herb. Dobrá rada nad zlato! Baar. Po účinku zlá rada. Čel. Říká se: ke všemu čas: ráno rada, večer kvas nebo zrada. Baar. Dva rada, tři zrada. Přísl. „Ba čerta!“ vykřikla Bednářka, „toto je rada [starostova] od starého smrada“ špatná. Kosm. Náb. tři evangelické rady zachovávané hlavně v řeholích: dobrovolná chudoba, ustavičná čistota a dokonalá poslušnost duchovního vrchního. D rozhovor, při němž někdo někomu dává pokyny, ponaučení, jak má jednati v nějaké situaci, poradní jednání, porada. Viktorka šla na radu ke kovářce. Něm. Rodinná rada rozhodla, že chlapec půjde na studie. Herb. Po radě bývají páni moudřejší. Čel. Žižka radu bral s mistry i s kněžími. Goll. Mohl ustupovat hezky po suchu, a to je výborná věc, když není jiného zbytí, nežli rada s Vaňkem útěk. Choch. D sbor zasedající k projednávání a vyřizování nějakých záležitostí, poradní spor, poradní korporace. Kol stála rada kmetů a sluzi, pážata. Vrch. Vždyť se i vládne nerozumně. Co rada pěti set navrhuje, to rada starších zavrhuje. Bozd. Tatínek byl zvolen do říšské rady parlamentu v býv. Rakousku. R. Svob. [Palacký] jmenován byl od císaře doživotním členem panské sněmovny rady říšské. Kal. Teď jde náš Kalina! jdou páni z rady! Krás. Městská rada ohrozila rozhodnutí umělecké rady. V. Mrš. Zvolena správní rada. Baar. Druhý den po bitvě byla opět svolána válečná rada. Hol. Veř. spr. ministerská rada sbor všech ministrů. Městská (obecní) rada sbor volený obecním zastupitelstvem z jeho středu. Zemská školní rada školský orgán vykonávající dozor nad nižšími a středními školami. Zemědělská rada orgán zájmové samosprávy, jehož úkolem je hájiti a zastupovati zájmy zemědělské, zvelebovati zemědělství. Rada lidových komisařů v SSSR nejvyšší výkonný a nařizovací orgán, vláda, sovnarkom. Kulturní rada. Národní rada. Voj. nejvyšší rada obrany státu pečující o soustavnou organisaci obrany státu. Círk. biskupská rada pomocný orgán kolegiálně organisovaný, jehož prostřednictvím spravuje biskup diecési. Práv. závodní rada pečující o zájmy zaměstnanců závodu. Dozorčí rada fakultativní orgán akciové společnosti. Poručenská rada sbor složený ze zástupců církví, škol, obcí a jiných povolaných osob, pověřený spolupůsobením při vykonávání péče o poručence v obvodu obce. D při dětské hře místo, kam se uchyluje pronásledovaný před pronásledovatelem. „Jeden je baba a honí ty druhé,“ vykládal Vašíček; „u mlékárny bude rada.“ J. Žák.
  • rada, -y m. člen nějakého sboru, svazku, sdružení, korporace; hodnost n. titul laika zasedajícího v jistém sboru veřejném. Pak žádal shovění rada z města Kolína. Krás. Radní jsou na vsi — já jsem městský rada! Štech. Svět verši dobýt dnes je pošetilé, být správním radou a kupóny stříhat, svůj hladit břich a ignorovat bídu: tak dojde k vážnosti se lehce, hravě. Vrch. Artúr byl jediný syn komercialního raddy(sic!) Malvína. J. z Hv. Stavební rada pan Hlávka nabízel ministerstvu 200.000 zl., aby zřídilo českou akademii. Herb. Burs. bursovní rada člen bursovní komory. Círk. konsistoriální rada člen konsistoře, laik n. duchovní jmenovaný biskupem. D rada, -y m., arch. f. vyšší úředník, zpravidla vysokoškolsky vzdělaný, v rozmanitých oborech veřejné správy; jeho hodnost, titul; čestný titul, hodnost zasloužilých osobností, vysokých hodnostářů. Pan rada je tuze vzdělaný pán. Ner. Já na vašem místě bych promluvil s panem radou Palcem. Don. Přijde kustos, stařec vážný, vládní rada. Vrch. První, kterého zastihl, byl pan Vraný, magistrátní rada. Květy. Oba [Twardowski a ďábel] oblečeni v uniformu státních radů. Vrch. Přišel do země Jan Lucemburský a s ním němečtí dvořané a radové. Helf. Jdu ovocným trhem, a takový pán přede mnou, na odpočinutí propuštěná dvorská rada. Jir. Dvorní rada Kvaryn byl povýšen za svobodného pána. Jir. S Metternichem meškal v Ratibořicích císařský rada Gentz, proslulý publicista. Jir. Jeho Excellencí hraběti z Lücova, c. k. skutečnému tajnému radovi a komořímu. Furch. Veř. spr. rada politické správy, finanční, magistrátní, policejní atd.; vrchní školní rada, vrchní finanční rada atd.; vládní rada; v centrálních úřadech: odborový rada, vrchní odborový rada, ministerský rada. D Řidč. příležitostný rádce, poradce. [Toník] už na rodiče dávno zapomněl, ten má jinačí rady kolem sebe! Rais. Ďábel je váš rada, pane! Tyl. Rada Mildner stal se nyní i Cimburovým radou — a k němu se také Cimbura se vším utíkal. Baar.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 1596 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 1596