• rameno, -a n., zast. a bás. rámě, -ene n. (2. pl. ramen; 6. pl. ramenech; v ust. spoj. též u ramenou, na ramenou a p.) horní postranní část těla tvořená kloubem a kostí ramenní. [Myslivec] přehodil pušku přes rameno a šel. Něm. Položila si hlavu na slečnino rámě, jako by u ní pomoci hledala. Preis. Potěšil byl velký, hlavy trochu k levému rameni přikloněné. Rais. Tatík, hrabici maje na ramenou, upocen kolébal se po mezi. Rais. Plaid visel mu v dlouhých řasách s ramena na zem. Zey. Vzal nohy na ramena dal se na útěk. Herb. Na Anežku obě sestry hleděly přes rameno pohrdavě. Herb. [Snad není nikdo] tak cynický, aby pokrčil rameny nad osudem vlastního národa projevil lhostejnost. Týd. rozhl. Přen. A na tvých [Šumavy] hrdých ramenech plášť blýská se ti bílý. Heyd. Voj. na rámě — zbraň! (povel). D horní lidská končetina, zvláště její část odshora k lokti. Marně po tobě jsem vzpínal rámě. Rok. Zřím časem, skolébaný v dumy snivé, jak nahé, plné rameno se míhá. Vrch. Ó že jsem sláb a stár a rámě mé již nemůž rázně meče pozdvihnout! Krás. Simáková v ten strastný čas dala se obtáčeti ramenem Vejvodovým. Šmil. Nabídl jí rámě, Nanynka se zavěsila. Herrm. Byl to mladík podobný, že by každá se zalíbením mu rámě podala vdala se za něho. Jir. Pod cizím jménem potuloval se po Táborsku a ukrýval se před ramenem spravedlnosti před četníkem. Staš. Strážník hrozil [ohněstrůjci] zatčením, což by bývalo velmi těžko, ježto sebe delší rámě bezpečnosti nedosáhlo přes hradbu. Čap. Ch. První, kdož na sobě pocítili trestající rámě církve, byli Albigensové. Čech. Nepřítele strážce tvého, Bohše nelítostivého Boží rámě schvátilo Bůh. Macháč. Ty [Bůh] dobrému králi stále rameno své mocné přej! ochranu. Čel. Práv. rameno světské pomoc úřadů světských úřadům církevním, bracchium saeculare. Zool. první základní část přední okončiny obratlovců (mimo ryby). D rameno část něčeho do strany vybíhající. Uvidělo [slunce] lid shromážděný u kostela, jak na kolenou klečí pod rozpjatými rameny dřevěného kříže. A. Mrš. Ramena bronzových lustrů vykvétala v květinové kalichy ze skla perleťového. Herrm. Pod starou pláničkou se široce rozloženými rameny větví páslo děvče v modré pruhované sukni husy. R. Svob. Křižování aut na vjezdových a výjezdových ramenech nebude na závadu. Techn. obz. Úzkou uličkou dáme se nyní podél ramena Vltavy. Pfleg. Tak dostali se k nějaké tůni v hluboké prorvě, snad v mrtvém rameni starého řečiště. Jir. Geol. rameno vrásy jedna ze stran omezujících vrásu. Stav. rameno schodů část přímočarého schodiště, která vede v jednom směru. Vodár. rameno sestupné klesající část násoskového spojení vodárenských studní. D štíhlá, podlouhlá součást stroje n. jiného zařízení, upevněná na jednom n. i na obou koncích. Stroj. rameno jeřábu, semaforu, regulátoru, šicího stroje a pod.; rameno otočné, sklápěcí, kladivové a j.; rameno kola paprsek, špice. D Geom. jedna ze dvou stejně dlouhých stran v trojúhelníku rovnoramenném; rameno úhlu polopaprsek odchýlený od druhého polopaprsku o určitý úhel; jedna z obou různoběžných stran v lichoběžníku. Fys. rameno síly kolmá vzdálenost působiště síly od těžiště.