• referent, -a m. úředník, jemuž je svěřen určitý obor k vyřizování, člen jiné instituce pověřený podáním zprávy o něčem. Přednosta oddělení vymezí každému ze svých přidělených referentů obor jeho působnosti. Řád min. zem. Svěřen mu [F. F. Procházkovi] důležitý úřad referenta gymnasií. Světozor. Každému okresnímu hejtmanství přidán finanční úředník jakožto berní referent. Čes. pol. Prof. Kvíčala býval referentem o státních podporách. Herb. Veř. spr. rozpočtový referent; okresní knihovnický, kronikářský referent; referent okresního osvětového sboru. D novinářský zpravodaj n. pisatel novinářských n. časopiseckých referátů. Referent některých novin přiběhne do spolku teprv ku konci schůze. Paleč. Představení Fieska nemohl býti referent přítomen. Zl. Praha. Byl hudebním referentem v Šimáčkových novinách. Rais. Vedle opravdových kritiků jsou tu [ve Sborníku] pouzí glosátoři a referenti. Lum. D vůbec kdo podává ústně n. písemně zprávu o něčem. „A pan doktor,“ doplňoval upřímný referent, „zajisté přijede také.“ Svob.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 165 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 165