- referent, -a m. úředník, jemuž je svěřen určitý obor k vyřizování, člen jiné instituce pověřený podáním zprávy o něčem. Přednosta oddělení vymezí každému ze svých přidělených referentů obor jeho působnosti. Řád min. zem. Svěřen mu [F. F. Procházkovi] důležitý úřad referenta gymnasií. Světozor. Každému okresnímu hejtmanství přidán finanční úředník jakožto berní referent. Čes. pol. Prof. Kvíčala býval referentem o státních podporách. Herb. Veř. spr. rozpočtový referent; okresní knihovnický, kronikářský referent; referent okresního osvětového sboru. D novinářský zpravodaj n. pisatel novinářských n. časopiseckých referátů. Referent některých novin přiběhne do spolku teprv ku konci schůze. Paleč. Představení Fieska nemohl býti referent přítomen. Zl. Praha. Byl hudebním referentem v Šimáčkových novinách. Rais. Vedle opravdových kritiků jsou tu [ve Sborníku] pouzí glosátoři a referenti. Lum. D vůbec kdo podává ústně n. písemně zprávu o něčem. „A pan doktor,“ doplňoval upřímný referent, „zajisté přijede také.“ Svob.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 165
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 165
|