• reforma, -y f. úprava, změna, přeměna nějakého stavu n. řádu, zvl. též veřejného zařízení, směřující k jeho zlepšení. Reforma [kroje] dá se docílit jen vzděláváním [lidu]‚ zvlášť krasocitu. Něm. Umínil si Josef, uvésti jakousi užitečnou reformu dřívějšího systemu na statcích svých. Pfleg. Začali [farář s kaplanem] i o stavech, o císaři Josefovi, o jeho reformách. Třeb. Pracoval [Renan] o reformě vysokých škol. Vrch. Karel Havlíček vyznačil potřebu řádné reformy veškerého současného písemnictví. Osv. Jednalo se mu [Náprstkovi] o reformu společenskou. Zey. Jen tam ujme se hospodárská reforma, kde je lid umořen bídou. Hol. Hleděla [oposice] zmařiti vojenskou reformu. Čes. pol. Práv. pozemková reforma rozdělení velkého pozemkového majetku zákonitou cestou. D Mlyn. mlynářský stroj na čištění krupice a krupičky.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 213 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 213