• revoluční adj. vztahující se k revoluci. Revoluční výbor zmocnil se vlády nad městem. Bidlo-Šus. Zjevně vypukla bouře revoluční v Čechách r. 1547. Rez. [Hrabě] cítil, že je sám dítě revolučního času. Pfleg. [Národ,] nabaživ se i pohrom i vítězství revolučních, roztoužil se byl po míru. Pal. Červená barva jest barvou revoluční. Vach. Vy jste včera zpíval po ulici revoluční píseň. Šamb. Přede mnou tísnila se bojovná mládež s černými, širokými revolučními klobouky. Dyk. Geol. doba revoluční období tektonického neklidu ve skladbě kůry zemské. D něčemu se protivící, odbojný, radikální. Celá snaha jeho [tvořivého umělce] jest v podstatě revoluční a revoltní. Šal. [Dětská duše] příliš jemná, revoluční, nerada se přizpůsobuje. Lit. noviny. Učinivši toto revoluční rozhodnutí, běžela k umyvacímu stolku. Vach.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 384 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 384