- rez, rzi (zř. rze) f. rez, rezu m. červenohnědý povlak, jenž se účinkem vlhka vytvořuje na povrchu železa. Nechte si flintu, ať si ji v komoře rez sežere. Havl. Klepe prstem do psacího stroje. Ten ničemný stroj je sežrán vlhkostí a rzí. K. Čap. Kam oko dopadá, všude jen kusy a zlomky železných věcí, plné rezu a bláta. Lum. Klíč k mému chrámu samý rez. Mach. Přen. Mé srdce potáhlo se rezem. Vrch. Co časem nachytalo se rezu na povahu našeho lidu, to nová doba s něho setře. Herb. Dodaly jí [zkušenosti Tomašíkově duši] ryzosti, pojistily proti rzi úhony. Hol. Zde [v naší rodině] se nesmí uchytiti taková rez! povahový kaz. Svob. Chem. hydroxyd železitý, který vzniká na povrchu železa působením vlhkosti a vzduchu. D Bás. červenohnědé zabarvení, červenohnědá barva. Révové listy planou rzí a červení v podzimním slunci. Lid. nov. Vesničky s věžičkami a rozlitou rezí zahrad jasnily se na modru nebeském. Svob. Mysl. moč zvěře. D Bot. rezy, rzi, rze řád cizopasných stopkovýtrusných hub s generační proměnou a střídáním výtrusů i hostitelů, Uredinales. Rez název pro některé rody z řádu rezů. Rez černá, hnědá, ovesná, hrachová, jabloňová, maliníková a j.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 261
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 261
|