• rod, -u m. společenství živých i mrtvých potomků jedněch prarodičů. Rod Rožmberkův! Jaký to zvuk pro básníka. Durd. Uprostřed hlavní lodi [chrámu sv. Víta] odpočívají králové rodu Lucemburského. Svět. Babička dala ten den na modlení za všecky Jany svého rodu. Něm. [Otec:] Tys, dcero, rodu svého poslední. Krás. Sňatek spojí vznešené dva rody. Čech. V šeru vystupovaly rozvaliny někdy výstavného sídla českých rodů panských. Jir. Měla zřejmé známky starého rodu v tazích obličeje. Dur. Rody člověka se míhají bez konce. Vrch. Já bych rači svému děckovi provaz hodil na krk, než by mělo přijít do vašeho rodu. Herb. Je to už rodem, nebožtík tatínek taky rád hulíval. Rais. Syn učitele evangelíka zdědil v rodě trvající sklon k náboženské hloubavosti. Maj. Kovanda byl písmákem. Bylo to u nich v rodu. Baar. Neobíhala v jeho žilách modrá krev šlechtického rodu. Pfleg. Přen. Durych je z rodu Robespierů; uctívá Boha, aby nemusil uctívat člověka. Krit. měs. [Dramatická síla Březinovy tvorby mohla dospěti] k tvorbě duchových rodův a typů. Šal. Hlučnou rhetoriku Hugovského rodu Neruda příliš nemiloval. Arne N. Neruda [jest] pravý balladik dobrého starého rodu. Arne N. D skupina, větší celek lidí blízkých narozením, krajem n. jazykem; národ, kmen. Rozehřán projevuje Čech druhou známku rodu Slovanského — veselou mysl. Tyl. Zdaž nevstane veškerý náš ruský rod? Kou. Když kříž prohlášen na český rod, vladařové ti octnuli se v táboře křižáků. Jan. Zbyla jen zář vzpomínek, jež posilovala statný Chodů rod. Jir. Řád boží šli založit nový, jímž lidský by byl vykoupen rod. Vrch. D jiná skupina jedinců majících určité společné znaky, jimiž se liší od jiných, genus. Kormoran jest pták z rodu pelikánův. Ner. Muchomůrka je název rodu, celé skupiny hub. Týd. rozhl. Kolem nich [šípků] kvetou rody bělostných lilií. Hál. Z té pustiny vylítne ostříž anebo sokol, za ním rody ostřížů aneb sokolů. Hál. V něm [rybníce] líně tuční kapří rod kapři. Heyd. Rod koz stál u břehu kozy. Mach. Inspirace je rozličného rodu druhu. Týd. rozhl. Zool., bot. systematická jednotka nadřaděná druhu, získaná abstrakcí společných znaků příbuzných druhů, genus. Log. pojmu nadřaděná třída. D společný původ národnostní, krajový, společenský, vrstvový, rodinný a j. Ač rodem a způsoby svými Francouz, jest charakterem řekli bychom světovým. Zl. Praha. Antonín Strnad, rodem z Náchoda, vrátil se do stavu světského. Zel. Tato cesta [od smyslové rozkoše k tajemství nadsmyslnému] všech romantiků rodem byla i cestou Julia Zeyera. Krit. měs. Šlechtictví se nabývá buď rodem neb milostí zeměpána. Staš. Jí [princezny] sobě vzít nemůžeš [Vaněk]‚ jsi sprostého rodu. Erb. Vzácného je koník rodu. Heyd. D pohlaví. Byla jsem bedlivá naň [syna přestrojeného za děvče]‚ aby nepřišel rod na jevo. Něm. Z domácí chamradě mužského rodu nezůstal doma snad ani jediný. A. Mrš. Doktor o ženském rodě zažertoval, že je marnivý i na houbě. Jir. Gram. rod (substantiv, adjektiv, některých zájmen a některých číslovek) mluvnická kategorie, podle níž se řídí skloňování a mluvnická shoda. Rod přirozený (mužský, ženský) shodující se s rozdíly pohlavními. Rod mluvnický (mužský, ženský, střední) založený na tvaru. D Poněk. zast. zrození. Byl jsem při tvém [člověče] rodu, budu při tvém skonu. Slád. Všeliké byliny velí [Maxim] přinášeti, jaké kdy od rodu slyšel jmenovati. Čel. [Otec synům:] Nejstarší dle rodu počni. Šmil. D Gram. rod slovesný gramatická kategorie vztahu, v němž je slovesný děj k podmětu, genus. Rod činný vztah, při němž původce slovesného děje (agens) je podmětem, aktivum. Rod trpný vztah, při němž původce děje není podmětem, passivum.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 715 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 715