• rouhati se ned. (komu, čemu) slovem n. skutkem projevovati hrubou neúctu k Bohu, svatým n. náboženským věcem. Bohu se rouhati jest o Bohu, o jeho svatých aneb o svatých věcech potupně mluviti. Podlaha. Slovo příroda [venkovan] nenávidí, maje je za rouhání se proti bohu. Rais. Kdy jsem se provinil proti zákonům tvým [Bože] a rouhal se vůli tvé posvátné? Svět. „Kondelíku,“ zvolala choť káravě, „nerouhej se!“ Herrm. Čert aby se — odpusť pámbu to rouhání — vyznal v tom biskupovi. Vach. D slovem n. skutkem projevovati hrubou neúctu, nevážnost k něčemu vznešenému. Tvůj předek některý prý obrazu se rouhal Caesara. Mach. [Král:] „Jsemť, lide, otcem tvým, proč rouháš se mi směle vzdorem svým?“ Zey. Nová theorie [emancipační] ukrutně se ženě rouhá. Leg. Smutně zrak klopila, když jí vyčítali, že se rouhá otcově vůli. Svět. Nerouhej, bídný, se bolu. Quis. D posmívati se. „To sou krásný hodinky, ty jistě stály tři koruny,“ rouhala se. Čap. Ch. Přátel zvučný smích se rouhá jeho [básníkovu] vzletu. Vrch. „Hehe,“ rouhal se komorník. Her. D rouhati (koho, co) zř. urážeti někoho n. něco, spílati někomu n. něčemu, obyč. posvátnému. Ať jen Boha nerouhá [starosta]‚ ať ho nepokouší! Uh.
 Zobrazeny karty 1-30 z celkem 30 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-30 z celkem 30