• rozcestí, n. místo, kde se cesty rozdělují. Kdesi na rozcestí stáli dva jezdci. Mach. Když docházeli k rozcestí, uvolňoval Braha krok. Jir. Ve vojenské póze, paty sraženy k sobě stáli [hajní] na rozcestí. V. Mrš. Přen. Slovensko nyní jako onen mladý Herakles stojí na rozhodném rozcestí v rozhodujícím dějinném okamžiku. Havl. Jsem na rozcestí, má milá, a rád bych vaší přímluvě vyhověl na rozpacích. Jir.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 191 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 191