• roztok, -u m. kapalina s rozpuštěnou nějakou látkou. Myl se desetkrát denně odoritovým roztokem. Vach. [Chirurg] noří paže nad loket obnažené do formalinového roztoku. Maj. [Šťáva z řepy] se zčistí octanem olovnatým, zfiltruje a čistým roztokem naplní se trubka polarisační. Kun. Přen. Meliš vyšel ze zahrady a smísil se se šerem měsíčním, jež rozpouštělo tmu v řídký, kalný roztok. Kun. Fys. homogenní soustava nejméně dvou látek. Lék. fysiologický roztok antiseptický roztok kuchyňské soli. Zbož. lotion. D místo, kde se rozděluje vodní tok. Hradisko při roztoku dvou svodnic nedaleko lanžhotského mlýna. Herb.