• rozum, -u m. schopnost mysliti a souditi. [Machiavelli] dovedl najít takřka dokonalý pojem moderního státu, v němž má být spojen lidský rozum i lidský cit. Krit. měs. Byl prý [Jiří z Poděbrad] pán, jenž vysokého rozumu svého neužíval malicherně. Pal. Láska jednala, ne vůle a rozum. Maj. Pohled černých očí a čelo jevily bystrý rozum, stažené tenké rty sílu vůle, špičatý nos přísnost a ostrost. Šim. I uvažoval dětským svým rozumem, co že je ta bible. Jir. I já byl mlád a mladá krev má s rozumem se přela. Ner. Nouze rozum bystří. Klost. Ani Kant by nesměl uváděn býti za autoritu, kdyby jeho výsledky nebyly přístupny každému a kdyby rozumem se nepodpíraly. Durd. Frází zapáchalo všechno, co nečpělo jen a jen chladným, střízlivým rozumem. V. Mrš. Přivanul ostrý mráz studeného rozumu, vše ničící skepse. V. Mrš. Rozum jí říkal, aby mlčela. Baar. Napsal jsem s plným rozumem psaní a položil ho do jizby na stůl. Preis. Ančka pro bídné tělo a chatrný rozum zůstala svobodna. Rais. Inu, když vy z toho ještě nemáte rozum, ale máte poslechnout a všemu se rádi učit. Něm. Přece máš s to rozum, abys věděl, že jeden člověk na tu práci nestačí. Klost. Aničko, Aničko, kam jste dala rozum? Til. Není to možné, to dá rozum. Herb. Kdo to ví, ať poví; můj rozum je na to krátký. Šmil. Marijáne, měj rozum a neleť, už taky nejsi žádný skoček! Rais. Chvála Pánubohu, mám zdravý rozum. Šim. Ani mi nejde na rozum, že by byl kmotr Kabelák tak naprosto zapomněl nemohu pochopiti. Rais. Šlapete si na rozum mluvíte nesmysly! Kosm. Vždyť ten Žižka byl slepý! „Nesedají si na rozum; jakpak by ho byli vzali na vojnu slepého“ nemluvte nesmysly. Něm. To je jistě nějaký opilec, propil rozum opil se do němoty. Herb. Zašel mně všecek smysl, div že jsem ten den s rozumem se nepominula nezešílela. Něm. Když zpomene Pánbůh s těžkou nemocí, jsou doktoři s rozumem v koncích bezradní. Něm. Mají ty děti teď nápady, že člověku rozum až stojí žasne. Ner. Tereza přicházela poněkud do rozumu umoudřovala se. Jir. Grahul byl vdovcem a na druhé ženění nemusil pomýšleti již proto, že mu dorůstaly k rozumu děti dospívaly. Preis. Vezměte, prosím, rozum do hrsti a promyslete si tohleto rozloučení pojmové; royalista — a přece nekatolík rozumně uvažte. Šal. Zast. Podáváme toto na rozum váš, i nepochybujeme, že sami uznáte slušnost a spravedlivost našich žádostí k uvážení. Pal. Dnes ať vezmou sobě každý z nich v rozum, kterak právě pro nepřítomnost měšťanů jsme ptáčků došli. Win. Filos. (ve smyslu Kantově) schopnost člověka mysliti v pojmech (idejích), chápati skutečnost skrze pojmy. D rozum (často pl. rozumy) výsledek rozumové činnosti, mínění, úsudek, soud, názor (často pejor.). „Nechte si svůj rozum a starejte se o sebe,“ odbyla ji podrážděně paní Babetka. Šim. Však dcera Tonička je jiného rozumu, ona nehledí na dům ani na otce, nýbrž hledí jen na syna Josefa. Prav. [Viktorin] střásl ze sebe Spinozovy pantheistické rozumy. J. J. Kol. Čekati, bylo po rozumě setníkově žádoucno. Šmil. Matka vždycky pro dítě shání, co by mu po jejím rozumu přineslo štěstí. Rais. Pan farář podle rozumu svých oveček byl veliký podivín. Herb. Sedíme u ohně, vykládáme si navzájem zásoby svých rozumů, neboť jsme neměli zásob lepších, na př. šunky, vína. Hol. Měltě otec pravdu, že si nechával svoje rozumy pro sebe, mysle jen na sebe. Svět. Tak jsem ti psala své mínění a vyložila svoje rozumy. Podl. No no — necháme si každý své rozumy — a Mári to přejeme všichni. Rais. [Holeček o pouti] měl mnoho šprochů i rozumu a žertů. Jir. [Vrba] vyposlechl jejich rozumy, jejich jadrnou řeč. Jir. Doprovoď slečnu, dopovězte si ještě svoje rozumy. R. Svob. „Ať si vezme pořádného sedláka,“ přemlouval Macha a vykládal své rozumy. Staš. Domácnost, děti, zlost s mužem a starosti s dětmi vyženou jí z hlavy všecky vrtochy i hloupé rozumy z knih. Staš. D zvláště okamžitá myšlenka, nápad; iron. nerozumný nápad. V duchu přemítal, co to za rozum, že je zrovna sem poslali do toho divokého hnízda. Jir. „To je rozum od tebe,“ kárala mne [matka], „nemá tam kouska peřin, ani nářadí, ani šat, a vdá se.“ Něm. Ale byl to taky rozum v tom počase [v zimě jet do lesa s vozem]. Rais. D Zast. a lid. smysl, význam. Jiný byl rozum a obsah tehdejších ovšem tuhých hádek mezi stavy českými a moravskými, do jehožto širšího výkladu zde pouštěti se byloby nemístné. Pal. Pražanům také král psal v týž rozum [jako knížeti Karlovi]. Vlč. I tu čerpal [legendista] z Kristiána, vyloživ si ovšem Kristiánovy výklady o Drahomíře nesprávně v ten rozum, že Drahomíra byla pohankou. Pek. Konferenční protokoly se vyřizovaly v ten rozum, že je žádoucno, aby výkony žáků se posuzovaly přísně. Klost. My víme, že nadarmo nemluvíte, pantáto, a že, co řeknete, má rozum. Klost. Pak Rataj Vítovi dokázal, že to nemá rozumu, když někdo syny přemlouvá, aby se hlásili o kontrakt. Prav. Práv. po rozumu práva poplatkového, přídavky po rozumu předchozího odstavce. D Zř. porozumění, pochopení. Pro lepší rozum některé důkazy. Štulc. Projevujete ve všem a všude vzácný rozum pro nejmenší detaily. Svět.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 1370 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 1370